Ahoj kamarádi!
V dnešním zamyšlení nastíním svůj postoj k určitému fenoménu, jímž je poslední dobou zaklínadlo "minimalismu".
Uvozovky jsem přidala záměrně, protože leckdy mám pocit, že se minimalismem nebo minimalistickým přístupem zakrývá mentální krize z nadbytku/neschopnost či neochota investovat své peníze s rozmyslem/psychické neukotvení (nejprve zběsile nakupuji, poté stejně zběsile vyhazuji)/ožehnutí dobrým bydlem/bezhlavé následování hlásačů jasných zítřků.
Předně (jakožto děcko vyrůstající v socialistickém nedostatku lautr všeho a na dnešní poměry děcko a mládě materiálně vlastně velmi chudé) nedokážu pochopit, jak někdo může mít RADOST z toho, když něco vyhodí.
Nemyslím tím staré či nefunkční věci, se kterými se rozloučit musíme, abychom nežili ve skladišti a na smetišti.
A nemyslím tím ani racionální zbavení se věcí, které nesednou, nemají už pro uživatele přínos či jsou nevyužité. Pak ať jdou o dům dál, kde poslouží či třeba potěší.
Mám na mysli plýtvání.
Plýtváním označuji překotné bezúčelné zbavování se věcí, které byly předtím stejně překotně a bezúčelně pořízeny.
Nejsem ani zastáncem názoru, že když si člověk uklidí (rozuměj vyhodí x funkčních věcí), bude se mu žít lépe.
Proto neuznávám všechny ty AnaKondy s plnými pytli tzv.odpadků. A s ponožkami taky monolog nepovedu (neodpovídají mi na dotazy, kam se poděly ségry do páru, mrchy :)).
Za mě úklid nerovná se zběsilý útok na kontejnery s odpadem.
Abychom si rozuměli, vůbec nic nemám proti minimalistické životní filozofii. Uznávám, respektuji.
Pokud je někdo přesvědčen a už "naprogramován" v pořizování a užívání věcí jen v míře nezbytně nutné, okleštěné na dřeň, a tak mu to vyhovuje a chce to tak, pak je to v pořádku.
Já to tak nikdy mít v globálu nebudu, užívám si možnosti výběru a různých variací. A nesmírně si vážím, že si to mohu dopřát. Do jisté míry jako "úrok z dřiny".
V dekorativní kosmetice (nikoli v pleťové) jsem maniak, skoro možná až extrémní, na běžné poměry určitě (viz článek "Kosmetické megalomanství").
Svoje megalomanství nebudu svádět na to, že mám blog. To neplatí ani u mě a ani u blogerských kolegyň, ač to někdy tvrdí.
Totéž se v trochu nižší intenzitě množství týká oblečení a doplňků, jakkoli ve svojí práci musím vypadat solidně a nelacině. HE doplňky nepotřebuji, kabelky mi stačí solidní a ve střední hladině, které slouží mně a ne já jim.
Ve všech ostatních kategoriích se držím zásady účelnosti a plnění funkce.
Například jakoukoli elektroniku nechávám zcela dosloužit, netoužím po výstřelcích a žhavých novinkách. A navíc jsem podstatou konzerva.
Totéž se týká zařízení domácnosti, až na nějaké drobnosti pro radost a oživení.
U jídla jsem poctivý spotřebovávač a vyhazování jídla vysloveně nesnáším.
Definice minimalismu neexistuje.
Nedá se objektivně změřit, jestli je něčeho málo, moc nebo akorát.
Každý to máme nastaveno jinak.
A každý chápeme jinak, že něco "potřebujeme". Co je pro někoho zbytné či zbytečné, je pro jiného důležité.
Nemám ale ráda to hlásání tzv. minimalistických rad, když onen hlásač vnucuje lidem bludy. A není minimalistou, kdo ponejprv megalomansky pořídil a poté se toho zbavuje. To za mě není minimalistický postoj, ale zástěrka. Přebití něčeho jiného.
Není umění vyhodit.
Je umění nekoupit, když něco nepotřebuji/nebude mi dělat radost/nevyužiji.
Obecně všechny tyhle teorie a na to se nabalující hlásači svým způsobem zneužívají situace, že se máme materiálně jak nikdy. Tak to prostě je a nemusím si na to vytahovat podrobné statistické ekonomické tabulky.
To, co jsem shora označila za "mentální krizi z nadbytku", je dle mého názoru až neúcta k věcem, vlastním penězům i práci těch, co danou věc vyrobili.
Proto si myslím, že nepotřebujeme hlásače a motivátory a stačí nám obyčejný zdravý selský rozum. Potřebuji? Chci? Využiji? Mám na to? A je to.
Jaký názor máte Vy? Ráda si počtu, jako vždy.
Děkuji, že mě čtete.
Konec hlášení.
Pusu teta
Ano! Naprostý souhlas... Hezkou neděli 😽
OdpovědětVymazatDíky, Péťo
VymazatTop článek! Díky za něj.
OdpovědětVymazatJá děkuju.
VymazatKrásnou neděli, minimalismus mi nic neříká, nemám potřebu chodit v jedněch kalhotech dokud je drží síla vůle v původním tvaru. A taky nechápu zběsilé nakupování kopy hader ( opravdu hader), které pak nanosím ke kontejneru s tím, že jsem četla bezva knihu, která hlásá jak se tím očistím. Vyhazování jídla je podle mě zlo a nikdy to nedělám ( nepočítám nedojedky z talířů), ale vyhodit jídlo, protože jsem ho koupila moc a zkazilo se, nebo mu končí lhůta. By mi ruka upadla ( mentálně určitě). Jsem asi stará škola. Daniela
OdpovědětVymazatJj, jídlo a pití se snažíme nakupovat opravdu jen na spotřebu. Na to jsem pes;).
VymazatPoslední asi dva roky, když to všechno vidím, říkám vždycky, že je vidět, že už dlouho nebyla válka. Rozežranost ve všech směrech a lidi nevědí, co by roupama. Souzním s tím, co jsi napsala... protože některé "trendy" už jsou fakt MOC. Petra
OdpovědětVymazatJj, Evropa je zpovykaná na mraky.
VymazatMentální krize z nadbytku, lépe bych to, proč jsem skoncovala na rok s nakupováním nenazvala. A byla (je) to taková duševní očista, že jsem to ani nečekala, nakupování a plýtvání je mor, já to trochu svádím na tlak marketingu, ale už mi není náct, takže bych měla mít vlastní rozum. Je fakt, že minimalismus je teď trend, takže ti, co do teď frčeli na asijských eshopech nadšeni cenou, pomalu obrací a podle mě je to dobre, ať je jejich motivace jakákoli... hezký večer, Bára
OdpovědětVymazatAsijské eshopy - problém ve všech směrech. Včetně odlivu peněz, které by mohly zůstat u nás. O nevkusu pomlčím. A způsob výroby je taky průšvih.
VymazatAmen, teto. Nikdy nepochopím, jak se někdo může chlubit, že dvakrát do roka dělá čistku v bytě/šatníku/kosmetice...Abych mohla každý půlrok něco vyhazovat, musím ty zbylé měsíce zběsile nakupovat - proč? Lepší méně, kvalitnějších věcí, dobře ušitých (NE dětmi) a z přírodních a kvalitních látek, než horu odpadků už ve chvíli, kdy je pořizuji.
OdpovědětVymazatAsi tak.
VymazatTento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatMne prijde, ze temer vsude se davaji rady, a pritom zdravy rozum je nenahraditelny. Ja jsem dospela do toho, kdy si radsi usetrim na poradnou vec, kterou budu pouzivat a ne na 10 zbytecnych. :)
OdpovědětVymazatVlastní mozek víc něž tisíc motivačních canců.
VymazatMám moc ráda Tvé úvahové články, vždy to tak pěkně člověku shrneš a já se ztotožňuji s většinou psaného. Minimalismus je poslední dobou skloňován ve všech pádech, je k nevíře, kolik je najednou "uvědomělých". Je fakt, že je jednoduché podlehnout mediální masírce a tzv. všechno potřebovat. Vždy by mělo ale platit, že nakupuji dle toho, na co mám, ať už je to fakt potřeba, rozmar nebo jen tak pro radost. Díky ☺
OdpovědětVymazatStaré dobré "všeho s mírou" vždycky platí. A děkuji.
VymazatČlánok ma zaujal a súhlasím. Spomínanú knihu som citala, lebo neskutočne úžasné recenzie, neskutočne zmenené životy a podobne. U mňa sa onen zázrak nekonal. Iba som sa niekoľko krát počas čítania rozčúlila, nad stupídnymi navodmi ako poskladať tričko, či ponožku aby netrpela...
OdpovědětVymazatJa som mala tiež obdobie, že som nakupovala, ani nie nadbytky, ale predovšetkým oblečenie a doplnky, ktore mi nepristalo. Lebo však Must hlave! hlásali v súčasnosti "už" minimalistky. O tom, že to po vypnutí kamery hodili hneď na bazár, by sa dalo napísať ďalší článok.
Prajem pekný deň a teším sa na nové príspevky.
:))) o házení na bazar a dalších jiných blogopodivnostech se mi nechce ani psát :). To by bylo na román.
VymazatAle to by bylo super sepsat článek o blogopodivnostech z Tvého úhlu pohledu :)
VymazatZatím nemám dostatečný odstup, zatím jsem nas...:)). To by nebylo dobrý :))). Zatím jsem napsala "Sociální síť jako kurník" , "Rok na blogu", "Co je pro mě bezcenná beauty recenze " a "Nezletilci jako marketingový nástroj".
VymazatJsem mladá, dobu minulou jsem nezažila (doufám, že obdobu nezažiji ani v budoucnu...) Máma mi vždycky vyprávěla, jak lacláče byly totální luxus a v drogérii jedna řasenka, te'd si užívá možnosti výběru. Vždycky mě učila, kup si to, co potřebuješ,kup si to, co využiješ a nebo si kup, co chceš pokud ti to dělá radost. Plácla by mě přes prsty, kdybych chtěla vyhazovat věci, které jsem si z nějakého důvodu koupila. Občas sice mívám mánii zredukovat šatník, botník, šperkovnici potažmo šminky, protže mám pocit, že se topím ve věcech... Ale ve finále vyřadím ošoupané tričko a vyschlou linku. :) Mám toho hodně, ale používám všechno, tak proč to vyhazovat? :)Není na škodu si přiznat, že máme rádi/y spousty a spousty věcí (nesmíme být, ale přehnaní materialisté)...
OdpovědětVymazatMimochodem, baví mě číst články, které jsou inteligentně napsané, předávájí informace a nemusím se prokousavat půl metrovým výžblebtem (jako u blogblbek) :) Děkuji! :)
Díky za komentář, blogblbkou snad nikdy nebudu :))). A zdravím maminu!
VymazatDěkuji za slova, která mi mluví z duše. :-)
OdpovědětVymazatNemám ráda plýtvání, je to v rodině, moje babička odkládala i pytlíky od mléka.
A mohu říct, že téměř všechny čistky, které jsem kdy udělala v záchvatu po přečtení uklízecích knih, lituji. A hlavně rady typu" vyhoďte všechno, co jste nepoužili za poslední rok", to bych si otřískala hlavu o zeď, že jsem je poslechla.
Jediným pozitivem bylo zjištění, že nejlepší rádce je selský rozum a že ze všeho si člověk musí vybrat jenom něco, protože nikdo na světě není neomylný, aby mohl takto radit.
Teď se veškeré přebytky snažím udržovat v koloběhu, někomu to vždy udělá radost.
Chybami se člověk učí a vlastně ho to posouvá a formuje. Taky jsem dala pryč věci v domnění, že už u mě nemají místo. A pak je za čas hledala, než jsem si uvědomila, že už je nemám :)).
VymazatSouhlasím. Já si tedy dost rozmýšlím, za co pustím korunu. Samozřejmě jsem marnivá ženská a občas si prostě pořídím něco "jen tak". Čistku šatníku dělám většinou z praktických důvodů-když mi oblečení nesedí z důvodu změny velikosti, s radostí to pak posílám dál. Klasické vyhazování oblečení prakticky nepraktikuji. S elektronikou a jídlem to mám stejně. Věci mají prostě sloužit a jídlo se má sníst. U blogerek nemám ráda hauly, mě to přijde někdy naprosto šílený, za co jsou schopné vyhodit peníze. Jo a zrovna kniha od Kondo byla můj naprosto unáhlený nákup, pro mě zbytečná kniha :-) Někdy se holt nechám unést.
OdpovědětVymazatTy máš AnaKondu? :))) Jak se mají fusekle? Nejsou frustrovány? :)))
VymazatU nás je frustrováno více druhů oblečení....:-) Tohle byl typický emotivní unáhlený nákup, den předtím jsem viděla opěvující video a koupila si jí. Až doma jsem listla a hluboce zalitovala :-) pro mě zbytečně vyhozené peníze. No jo no
Vymazat:))
VymazatZrovna nedavno jsem nad tim premyslela. Opravuju dum a vyrabim si vlastni nabytek, kdyz vidim kolik prace a usili do vseho musim vlozit, tak si jodne rozmyslim, co koupim a co ne. Minimalismus jsem povazovala za nesysleni, na ceskem blogu mi to prijde jako 'bila cerna sediva a mramor'. Sminky kupuji ve velkem, ty kvalitni bych nemenila. Obleceni jsem hromadía, ale sr*ala mne nekvalita, takze jsem uz pred nekolika lety presla na cesky vyrobce (parazit, molo7, LFM). Nejvic zbytecny obchod je za mne primark, obleceni neskutecne plastovy. Nechapu, co na tom lidi vidi.
OdpovědětVymazatV Primarku jsem v životě nebyla :). Taky snažím kupovat v co největší míře u českých malovýrobců, mám tu na to článek "Podporujme české značky" s výčtem mých oblíbenců.
VymazatSuper zamyšlení, se kterým nemohu nesouhlasit. Taky mi přijde, že se tato forma "minimalismu" nějak rozmohla. Sama dost nesnáším nakupování oblečení, takže takové ty hadry, co člověk vezme jednou na sebe vlastně nemám. Raději si koupím kvalitnější nadčasovou věc a vyřazuji skutečně obnošené oblečení.
OdpovědětVymazatU kosmetiky je dost silný tlak marketingu firem a blogů/youtube, ale jak píšeš, člověk se musí zamyslet a nemůže koupit všechno, co blogerky vychválí. Obvykle se mi vyplatí chvíli počkat a po pár dnech od pocitu, že tu věc skutečně potřebuji, se znovu zeptat, jestli je to fakt nutné. Obvykle ne. Ale zase neříkám, že si občas nekoupím něco pěkného pro radost... Všeho s rozumem. Donedávna jsem byla ještě student, to si člověk trochu musí rozmyslet, kam peníze investuje.
Hauly mě dost nebaví. Vždycky si říkám, proč si někdo tak často kupuje tolik nepotřebných krámů, speciálně bytových doplňků. Je z toho jedno video a fotka na instagram, ale co dál...?
Pokud si něco člověk koupí pro radost, ačkoli to k životu nezbytně nepotřebuje, pak je to za mě naprosto cajk. A život je krátkej! :)
VymazatTo je tak krasne a trefne napsano! Diky za to! ma.ceska
OdpovědětVymazatRozumný článek, sama jsem se jako obsedantní hledač a tím pádem shopaholik "všeho" byla v koncích psychicky (furt jsem)...našla jsem "užasný minimalismus", jenže protože jsem OCD cvok, začala jsem horentně vyhazovat vše, co mi vadilo, jenže pak jsem zjistila, že mi vadí všechno, po časem jsem některé vyhozené věci začala postrádat a šla si je znovu koupit, případně pořídila jiné, "lepší"....atd atd. Postupně jsem pochopila, že stav č. jedna (hordalismus má nějaké příčiny) je třeba řešit, ale že hurá akce ala minimalismus bude spíš dalším extrémem a s racionálním uvažováním nemá mnoho společného. Přesně, je ok si pořídit luxusní parfém, rtěnku, kabelku, dovolenou, pokud si ji po pořízení užiju, užiju, pomazlím se s ní a mám z ní radost - co je špatného na tom mít radost z věci, kterou nepotřebuji nutně k životu? Stále mám kolem sebe bordel a spousty nepotřebného, postupně to řeším, ale nechci spadnout do dalšího extrému...snad se mi to povede a najdu to, co MNĚ vyhovuje. p.s. skládat trika jako Marie Kondo nebudu, protože nemám všude funkční zásuvky, skříň mám zánovní, věci rovnám do "komínků" a pokud se komínky netyči až se hroutí (moc věcí). je to ok. Novou skříň kupovat nebudu...roličky z fuseklí se mi ale zalíbily, mám na ně komodu - tak proč ne? a ta rtěnka Vám moc sluší
OdpovědětVymazat