Proč jít na koncert na Letnou aneb Jak to s Charliem vidíme

Ahoj kamarádi!

Zdravíme Vás s Charliem z mobilu od  Wolfgangsee  (tudíž mi prosím promiňte vizuální stránku článku,  nemám jak lépe zeditovat).

V rámci vzájemných (povětšinou soukromých) diskuzí s Vámi na Instagramu vznikla určitá poptávka po sdělení mého postoje k demonstracím, k Milionu chvilek a tak podobně.

Tudíž to stručně shrnu - do jisté míry v akademické rovině, neboť jsem mimo republiku a na Letnou tudíž nemohu jít.

Předesílám rovnou, že pokud bych byla v ČR, šla bych.

Tentokrát bych šla. 

Ačkoli jsme s mužem na žádné předešlé demonstraci pořádané Milionem chvilek nebyli.

Nejdřív je vhodné říci, proč jsem se dosud žádné "chvilkové" demonstrace nezúčastnila:

- jako "Student '89" (vydemonstrovaný na dřeň) pokládám paralelu s '89 za lichou, situaci za neopakovatelnou, nesouměřitelnou co do okolního kontextu;

- politický boj se má vést primárně u volebních uren (nevolíš - nepindej, volíš - snaž se, a když to nevyjde, zatni zuby, respektuj);

- spolek je pro mě jednak nečitelný a jednak poměrně "hajdalácký" (jeden příklad: pokud něco hlásám k systému, zjistím si právní rámec fungování, rozdělení pravomocí, začlenění složek);

- spolek nemá plán,  tím méně plán B (tím myslím zejména: " Co bude pak"? Aktivismus bez cíle je jako bota bez podrážky); 

- s tím souvisí absolutní absence politického programu, názoru - což je pro úspěch obdobných akcí nezbytné (přeloženo: nevím, kdo jsem, nevím, co chci, nevím, kam jdu);

- účast "celebritních přícmrdek" (pozéři typu Klus), což ubírá akcím na důvěryhodnosti.

Bez ohledu na výše uvedené, je situace natolik vážná, že bych na Letnou šla.

Pokusím se odhlédnout od silné antipatie k AB i celému ANO, k osobní  zavilé averzi, budu se snažit být co nejvíce objektivní a nepersonifikovat (aby důvody bylo možno vztáhnout nejen k AB , ale k jakémukoli XY ve stejné funkci).

"VyLetnila" bych se z následujících důvodů (Charlieho důvody jsou shodné):

- nesnesu POHRDÁNÍ. Pokud někdo ignoruje nebo se svým konáním vysmívá pravidlům a základním principům, na nichž je založeno fungování státu, nemůže být ve vrcholné veřejné funkci. Nejen proto, že  je v rozporu se slibem, který složil;

- očekávám 100 % nasazení při výkonu funkce.  Pokud má někdo tolik osobních/podnikatelských potíží, musí se jim intenzivně věnovat, i kdyby jejich dopady soustavně bagatelizoval.  Problémy ubírají "soustředěnost" i čas na výkon veřejné funkce (a je mi šumák, zda někdo fyzicky přijde do práce na šestou ranní);

- požaduji důstojnou reprezentaci, sousloví "morální kredit" není kavárensky sluníčkářské (fakt neexistovala "hodná" ekonomická StB a "zlá" mlátivá StB, je to jeden hnus. Jednou komunista, navždy komunista.  Jednou estébák, navždy nevěrohodný);

-  mohu si dopřát shromažďovací právo (zatím). Jednak ho mám ústavně zaručeno a jednak NENÍ ZPOCHYBNĚNÍM výsledků voleb (zatím demokratických), když občané použiji toto právo jako varovný signál: "Pozor, jsi náš zástupce a neděláš to správně. Nezapomeň, že  tvoje moc je odvozena od nás.  A my jsme tvoje korekce";

- prakticky každá diktatura/totalita vzešla ze svobodných voleb, plíživě či zjevně a postupně či rázným řezem okleštila přirozená lidská práva.  A my už jsme přišli docela o dost. A jedno by nám to být nemělo. 

- populismus není program.  Po krátkém působení vždy přichází ekonomická kocovina ve formě naprázdno projedených zdrojů, jejichž opětovné načerpání je o mnoho  bolavější, než kdyby se respektovala realita (a to máme hospodářský růst, děcka,  a už teď látáme díry v rozpočtu akorát zvyšováním daní - viz spotřebka, viz Madam Schillerová s nápadem na změny stran daně  z nemovitosti atd.).

Pokud si nejste jistí, zda se máte na Letnou vypravit, tak za sebe prosím, abyste šli. 

Bez ohledu na hroší kůži dotyčného,  užijme si vyjádření postoje. 

O alternativách k vývoji zase někdy příště, ať Vás neumořím.  Pokračování bude.

Děkuji Charliekovi za spolupráci při formulaci myšlenek a oba Vás zdravíme.

Rádi si přečteme Vaše názory.

Děkuji, že  mě čtete. 

Konec hlášení. 

Pusu teta