Collezione Caffè aneb Spojení Collistaru a kávy Illy v nové kolekci

Ahoj kamarádi! 

Dnešní článek nebude zaměřen na recenzi, ale na krátké představení nové kolekce Collistaru,  která vznikla ve spolupráci s kávou Illy a nese název Collezione Caffè.

Měla jsem možnost se dnes dopoledne díky pozvání českého zastoupení Collistaru účastnit tiskové konference v příjemných prostorách Kotelny 55 v pražském Karlíně, kde byla prezentace kosmetiky spojena s prezentací kávy Illy.

Dámy zastupující Collistar přednesly jak celkové informace o značce, tak i o jednotlivých produktových řadách.  Poslední část prezentace byla zaměřena na novou kolekci a rovněž na nově uváděnou řasenku Mascara Volume Unico (má obřích 13 ml a nádherný design). 

Na závěr pan ředitel českého zastoupení Illy pohovořil jak o kávě obecně, tak i o značce Illy a její filozofii. 
Mimochodem, moje Lungo bylo výborné. 

Collistar je značka italská a všechny produkty jsou bez výjimky Made in Italy.  Collistar je lídrem na italském trhu, kde působí přes třicet let.
Na trhu českém si produkty značky můžete pořídit v parfumeriích Douglas, a to již devět let.
Mottem je Ti amo Italia. 

Nová kolekce Collezione Caffè se stran spolupráce s Illy nese v kávovém duchu, přičemž i odstíny jednotlivých produktů nesou kafíčkové názvy.
 

Kolekce zahrnuje dva odstíny bronzerů/konturovacích pudrů, tři odstíny produktů na úpravu obočí, linky v kávovém odstínu, dvě čtyřpaletky v neutrálním spektru  (světlejší a tmavší), překrásné rtěnky v pěti odstínech a laky na nehty rovněž v pěti odstínech.
 

Měla jsem možnost  si produkty osahat a jestli jsem z něčeho šla do kolen, jsou to stíny a rtěnky. 

 
Stíny mají hedvábnou texturu, finiš se jeví saténově.
Využitelné budou pro všechny věkové kategorie.
Rtěnky jsou krémové, plné a s intenzivním pigmentem.
Chápete, že mě nejvíc rozřádily ty dvě dolní :).

(U swatchů i celkových náhledů berte prosím v úvahu umělé světlo).

Při odchodu jsem obdržela balení kávy Illy, novou řasenku Mascara Volume Unico,  lak na nehty a bronzer  (bohužel v druhém tmavším odstínu, který růžové Sněhurky mého typu i přes lehké opálení mít nemohou, aby to nebylo násilné. Je to krásný výrobek, dám ho do soutěže, tak sledujte můj Instagram. Jen o tom poinformuji české zastoupení a vyhlásím ji).

Lak v odstínu 320 Ristretto jsem musela hned nalakovat :).
Barevně ho nemá smysl popisovat, název vystihuje podstatu odstínu. 



 

Štětec je širší a plochý, manipulace je s ním snadná.
V první vrstvě kryl tak z 90%, nalakovala jsem dvě  (slabší).
Top coat jsem nedávala, ať vidíte jeho efekt. 

Suma sumárum:
 

Kolekce je překrásná. 
Dá se s ní vytvořit jak jemnější denní look, tak i přidat na dramatičnu.
Kombinace neutrálních odstínů na očích a výrazné rtěnky je moje podpisová a chodím tak nejčastěji. 

O řasence napíšu, až ji ozkouším. Slibuje modelaci řas "šitou na míru" formou zhuštění a posílení řas zevnitř  (za pomoci peptidů a panthenolu).
Prodává se v setu s kajovou tužkou jako dárkem.
 

Novinky stojí za pozornost a protože se Dny Marianne kvapem blíží, pospíšila jsem si aspoň se základními informacemi. 

Na YouTube Collistaru je několik klipů s novou kolekcí, tak se můžete podívat, jak vypadá v akci  (a mají nádhernou modelku).

Máte něco oblíbeného z portfolia Collistaru? A chutná Vám Illy? Ráda si počtu, jako vždy. 

Děkuji, že mě čtete. 

Konec hlášení.
Pusu teta

P. S.: O Collistaru jsem již psala několikrát.  Globálnější článek "Budu Star s Collistar" naleznete ZDE. 
Další články  o produktech si můžete připomenout například i v Tetčině ročence - Premiantech 2016 a v Obóčopostu anebo v Péči o rty.

Antiwishlist II. aneb Co mě nebere v péči

Ahoj kamarádi! 

V návaznosti na Antiwishlist aneb Co mě nebere v dekorativce KLIK dnes pokračuji v sekci péče  (obličej, tělo, vlasy).

Původně jsem neměla v plánu sepisovat druhý díl, neboť stran péče jsem mnohem konzervativnější než u dekorativní kosmetiky, ale prý Vás to zajímá. 
Vzhledem ke konzervatismu a obezřetnosti v péči článek mapuje značky a produkty za delší období - cca několika let. 

Rozdělím článek na dvě části - v první popíšu značky či produkty, které jsem vůbec nevyzkoušela a neláká mě to. V druhé části popíšu ty značky či produkty, které jsem vyzkoušela a zklamaly mě, tudíž nemám touhu pořizovat je znovu či ze sortimentu zkoušet další věci. 

I. Co mě neláká vůbec

1) Kiehls 

Nevím, mám nějaký blíže nepopsatelný blok.
Jednu dobu bylo tak překiehlsováno, že  marketingový ignorant mého typu získal ke značce negativní postoj.

Ani nákupní prezentace mě neoslovuje - ta kostra u vchodu do butiků mi nedává ten správný impuls ani vstoupit dovnitř. 

2) Plátýnkové masky Garnier

Když pominu rovněž masakrózní PR, prostě se to bojím dát na obličej.

Kdo je máte, přesvědčte mě prosím, že  mi neodpadne půlka ciferníku a nevysypu se :).

3) Masky L'Oréal 

Opět mě brzdí masírka (jsem hrozná, no).
Je-li to přirovnáváno ke Glam Glow, pak to fakt nepotřebuji, Glam Glow mě pálí  (viz níže).
  

4) Jakákoli péče z Lidlu

Zařazuji Lidl do této kategorie, ač jsem tři věci měla  (dva různé laky na vlasy, což bylajedním slovem příšernost, a podprůměrný krém na ruce).

Vzhledem k cenám není reálné, aby ingredience měly tu nejvyšší nebo aspoň nadstandardní úroveň.  Zvlášť cokoli s olejem - nevěřím, že  v produktu za pár desítek korun bude čistý a výběrový olej.

A co jsem obecně koukala na složení, je tam hodně ucpávadel (komedogenních složek).

Ostatní věci mi smrdí  (sprcháče, másla na tělo atd.).

5) Kallos

Ačkoli nejsem ekožena z principu ani uměle a módně z píáru, netroufla bych si použít na vlasy cokoli od Kallosu.
Tak nizounká cena nedokáže zajistit dobré složení a ani výsledky, dle mého.  

II. Co mě neláká znovu

1) Bione 

Až na sérum nemohu z mnou prozkoumaných produktů doporučit nic.
Největší tragédie - šampon.
Lak na vlasy - hrůza.
Oční krém - nikoli průšvih, ale podruhé určitě ne.
Čistidla na obličej - ne.
Krém na ruce - použitelný, nicméně jeho řídká konzistence je natolik uživatelsky obtěžující, že podruhé rovněž nikoli  (chlístá to všude okolo a efekt také není bůhvíjaký).

2) 100% Pure

 
Po extrémně iritujícím očním krému,  ženšenové masce s nulovým efektem a kofeinovém očním krému,  který mi neudělal nic, nemám zájem.
Růžová voda je cajk, ale mám mnohem lepší od Záhiru a nepotřebuji jji znovu.

3) Sportique

V daném případě je mi to líto, koncept je výborný a s výrazným českým podílem.

Měla jsem máslo na ruce, poté se ovšem spustila taková lavina obtěžující masírky, že byl Sportique všude - hodně to z mého úhlu chápání přepálili a mě to znechutilo od dalších nákupů.

V tomto případě však pozdější nákupy nevylučuji, už se to poněkud zklidnilo.
Možná zkusím tonikum. 

4) Masky Glam Glow

Měla jsem  (naštěstí) jen miniverze - dárky k nákupu.
Jsem ráda, že jsem neinvestovala raketu za plné balení, neboť to na obličeji stran pálení a řezání nesnesu.

Něco mi tam hodně vadí. 

5) Péče Sephora a jednorázové masky na oči 

Co přišla inovace/rozšíření sortimentu, už jsem si nic nepořídila.  Jednak mi to po obhlídce a očuchu přišlo velice umělé, jednak ani  obaly mě osobně k nákupu nepudí.

Ze Sephora péče jsem toho měla v minulosti dost - s menším či větším úspěchem a jedním extra propadákem (dvoufázovým odličovačem očí, hodně mě dráždí).

Jednorázové masky Sephora miluji na ruce, vcelku jsem spoko s těmi na nohy, na obličej nic moc a na oči u mě průšvih (nevydržela jsem pro iritaci ani celou předepsanou dobu, pálení veliké. A i  po bleskurychlém sundání zarudlost).

6) Přírodní tonika s esenciálními oleji 

Už jsem o přehmatech psala ve článku z dovolené u Attersee KLIK.
Asi nesnesu kombo alkoholu a esenciálních olejů, velmi mi po aplikaci zcitliví pleť.

Globálně mi kosmetický alkohol v produktech nevadí, použiji-li takové výrobky občas  (například exfoliační tonika).
Kosmetický alkohol se totiž vzápětí odpaří a na pleti už nezůstává.
Nicméně onen alkohol v přírodních produktech a (nejspíš) ve zmíněné kombinaci s esenciálními oleji nedělá mé pleti dobře, tudíž se tomu již vyhnu. 

7) Péče Benefit 

Tak,  jak již nehodlám nakupovat dekorativku, nehodlám pustit chlup ani v péči.

Kdysi, když uvedli na trh pečující přípravky, jsem pár věcí měla.
Relativně profláklý oční krém It's Potent je vcelku průměrná hydratační záležitost za nadprůměrnou cenu.
Obličejový krém mě nudil, různé vodičky nedělaly nic a oční krémový odličovač byl průšvih.
Napříč celým sortimentem Benefitu bych byla ochotna opakovaně nakoupit jen jednu věc - tělový balzám Bathina.  Jenže ten zrušili... Posléze byl nahrazen olejem, a to už není ono.
Takže nic. 

8) Alverde

Tu a tam porůznu něco zkusím.
Ještě nic mě ale nepřesvědčilo, že  by to stálo za to, tím méně za opakovaný nákup.

Úplně naposledy jsem si koupila limitkový sprcháč s melounem.  Bylo to tak řídké, že nakonec je relativně nízká pořizovací cena zavádějící, protože je spotřeba obrovská.

9) Dermacol 

Zapomněla jsem značku uvést i do Antiwishlistu dekorativky.
 
Je mi to líto (zvlášť kvůli tradici), ale Dermacol prostě poslední dobou chrlí jednu pohromu za druhou a já už nic kupovat nechci.
V sekci péče hejtuji všeobecně oblíbenou (a nekriticky propagovanou) řadu Aroma Rituals.
Vůně nereálně syntetická, konzistence na prd, vysušující efekt.
Měla jsem několik produktů, za mě výrazný podprůměr.
Co se týká péče o obličej, ani jeden z produktů,  co jsem kdy měla, nepřesvědčil, respektive spíše uškodil ve smyslu podráždění pleti.

10) Bi-Oil 

Masakrózní lavina nutnosti koupit si Ženu a život s tímto produktem ve formě dárku mě vskutku nezasáhla.
Nikoli jen proto, že nejsem ovčí babička. A nikoli jen proto, že Žena a život je plátek, u něhož jsem měla vždy pocit, že mi rapidně klesá IQ.
Zejména proto, že tento produkt prostě nic nedělá.

Někdy není přání otcem myšlenky.

Notabene, vzhledem k masivní jizvě po letošní manželově operaci jsme aktuálně řešili jejíošetření  a dotázaní lékaři berou tento produkt stran účinků v podstatě za nesmyslný.
Takže vepřové nesolené sádlo za pár korun a je to.

11) Péče o vlasy z drogerie - globálně 

Nemohu si vzhledem k typu mých vlasů, které jsou geneticky problematické, dovolit experimentovat s levnými šampony, kondicionéry, maskami, "oleji" atd.
Ač se silikonů ve vlasové péči zcela nezříkám (viz článek "Mýty o silikonech ve vlasové kosmetice" KLIK), nepotřebuji a nechci levné složky, náhražky, nečisté oleje ani efekt Jaru na nádobí.
Stejně tak bych nikdy na vlasy  (až na nouzi nejvyšší) neaplikovala dětský šampon.  Dospělá pokožka i vlasy jsou zcela rozdílné od dětských vlásků a kůže.

Co se týká laků na vlasy, tam tak militantní nejsem. Možná víte, jak moc mám ráda Elnett. A v případě vyprahlých zásob jsem se zamhouřením očí ochotna jít i do zeleného Taftu.

Vše ostatní (např. Syoss, Nivea, Lybar atd.atp.) na mých vlasech funguje jako zaprášené nerozčesatelné lepidlo.

12) Toni&Guy 

Vychvalovaný fialový lak na vlasy nesnesu, svědí mě po něm pokožka hlavy, lepí a tuhne.
Jejich suchý šampon je čiré zlo.
A slaný sprej způsobuje na mých vlasech nechutně nepříjemnou krustu.

Máme něco společného?  A nebo je naopak něco, co bych měla z bodu I. vyzkoušet, protože jste s tím spokojené? A je něco z bodu II., co Vám sedne?  Ráda si počtu, jako vždy. 



 
Děkuji, že mě čtete.
 
Konec hlášení.
Pusu teta

P.S.: Fotky tu nejsou ze stejného důvodu jako u prvního dílu o dekorativce :).

Rozpačitost jménem Lip Tatoo aneb Tentokrát bez DPH (Diorovy přidané hodnoty)

Ahoj kamarádi!

Jsem velká milovnice značky Dior. Obří. 

Miluju x produktů, nejvíce produkty na rty. 

Rouge Dior jsou přes bambilion rtěnek, co jsem kdy měla, stále v čele pelotonu mých krémových rtěnek.

A protože je celý Dior #zaraketu, očekávám kvalitu bez kompromisů a nic než s přídomkem "vynikající" neberu.

Když přišly na trh LIP TATOO (LONG-WEAR COLORED TINT)  - "tintítkové" tekutky s tvorbou stainu, chvíli jsem kol nich kroužila a nekoupila.

Až po čase,  když byla v parfumerii Marionnaud třicítka na značku, jsem si vybrala odstín 761 NATURAL CHERRY.

Natural Cherry je krásná růžovočervená/červenorůžová (maliny s jahodami, studenější).  Přesně moje barva.

Pochopitelně budu hodnotit jen tento jeden jediný odstín a nevím, jak jsou na tom ostatní. 

Při hodnocení budu hodně nekompromisní (viz #zaraketu).

1) Balení

Kdyby to nahoře nemělo klasický "Diorův bobek" (plus logo), na první pohled by produkt mohl být zaměnitelný s jakoukoli tekutkou jiné značky v hranatém obalu. 

Nic extra signifikantního pro značku. 

Aplikátor je lehce ergonomický (zkosen k jedné straně),  rovněž nic speciálního.

2) Konzistence

Stran charakteru produktu (tint) je textura v základu vodnatá, nicméně nese v sobě poměrně dost krémovitosti.  

Vlevo po rozetření a vpití, vpravo ihned po nanesení

To je plus, většina tintů jsou čisté vodičky.

3) Aplikace a kryvost

S nanášením je třeba si trochu pohrát, z logiky produktu je Lip Tatoo přeci jen dost tekuté. 

Je třeba rozetřít jen slabý nátěr pro jednolitost.

V první vrstvě není efekt plně krycí.

Pokud používáte konturku a nevyplníte úplně celé rty, je s první vrstvou konturka vidět.

Po nanesení je na rtech a v ústech bohužel cítit určitá hořkost náplně, což nechápu, neboť při ponoření čenichu do hrdla produkt voní  (velmi decentně).

Budete-li chtít kompletní krytí,  je třeba posléze aplikovat vrstvu číslo dva (rovněž slabou); vždy je ale třeba s její aplikací počkat pár minut, než si ta první "sedne".

Produkt nezasychá úplně,  spíše se vpije.  A ani u první vrstvy se tak nestane lusknutím prstu - zhruba po třech minutách se mokrý efekt změní na sametový.

V průběhu vpíjení produktu nejezte, nepijte a ideálně ani nemluvte, ať si neporušíte rovnoměrnost.

Pokud to dodržíte, plusem produktu je,  že  ani po několika hodinách nebudou na rtech shluky či mapy.

Nicméně s aplikací je to na déle, žádné šup šup jako u rtěnek.  A to zvláště v případě druhé vrstvy, pokud chcete intenzivní barvu.

4) Výdrž a uživatelské pocity

Vzhledem ke slovu Tatoo v názvu by jeden očekával držáka, kterému jen tak něco nerozhodí sandál. 

A to se  úplně neděje.

Budete-li swatchovat na ruku, po vpití produktu je jen velmi obtížné barvu dostat dolů, produkt na ruce zůstává  i po několikerém mytí  mýdlem a teplou vodou a i s pomocí odličovače je zapotřebí poněkud třít.

Nikoli však na rtech.

Na mých rtech se Lip Tatoo chová o dost jinak než na hřbetu ruky.

Vrchní část barvy se dostane ze rtů pryč vcelku brzy, jakkoli stain přetrvává po mnoho hodin.

Jenže zbylý stain  (přestože je rovnoměrný, což je velké plus) už nevypadá tak hezky, navíc vytváří pocit, jako kdyby Vám byly rty menší.

Není to ani tak suchost, jako spíš stáhnutí, což s sebou nese nutkavou potřebu přidat barvu.

Tudíž se poněkud vytrácí filozofie produktu.

Opravit, respektive dodat další barvu, je sice naprosto bez problémů, ale zase je třeba počkat a dát nátěru čas, aby se ustálil.  A to mě neba (netrpělivec).

Samozřejmě pod produktem nemůžete nechat mastný balzám,  nicméně vyzkoušela jsem svou obvyklou proceduru - tedy můj milovaný All About lips od Clinique (vsáklý) a výsledek byl stejný jako bez ničeho či po aplikaci Diorova skvělého peelingu Dior Addict Lip Sugar Scrub (recenze viz příspěvek na Instagramu z 3.2.2017, hashtag #tetčinoaudio).

U Lip Tatoo je jedno, jestli pod ním něco je nebo ne, na výdrž a výsledný pocit to nemá vliv, a to pro mě taky znamená body dolů.

5) Suma sumárum:

Budu přísná a tintítku uděluji školní známku 3-.

Čekala bych více muziky za tu hromadu peněz.

Je fakt, že pokud by šlo o produkt středové značky, dala bych 2-, ale Dior je Dior.

Nebudu produkt zařazovat do kategorie Zavřená peněženka, tím méně do Tetahejtu, nicméně další odstín si nekoupím.

Lip Tatoo nosit budu,  ale stran pohodlí to pro mě do budoucna nebude produkt celodenní. Buď ho budu používat jako základ pro výdrž následně aplikované rtěnky či ho po těch cca pěti hodinách přetřu něčím jiným.

Hodně záleží na tom, co od produktu na rty čekáte a co preferujete.  Například Liduška @ludrach Lip Tatoo miluje. 

U mě se jednoduše chemie lásky nedostavila.

Pokud chcete opravdu vynikající obdobu  a nevadí Vám, že je rovněž za raketu, pak doporučuji Giorgio Armani Lip Magnet  (o Lip Magnetce jsem psala ve druhém díle sériie TETČINA ROČENKA - PREMIANTI 2016 KLIK).

To je držák neskutečný a nemá uživatelské mušky.  Je ale fakt, že na rozdíl od Lip Tatoo je více tekutou rtěnkou než tintem a má více pigmentu než Lip Tatoo. Nicméně stran stainování mají podobný koncept.

Máte někdo zkušenosti s Lip Tatoo? Případně máte tintovou tekutku od jiné značky?  Ráda si počtu, jako vždy. 

Děkuji, že mě čtete. 

Konec hlášení. 

Pusu teta

P.S.: Celkový článek o značce a produktech Dior naleznete ve článku "DPH aneb Diorova přidaná hodnota" KLIK a další recenze na výrobky značky pod štítkem "diorczteta".

Moje cesta ke vzdělání aneb Proč na vysokou školu?

Ahoj kamarádi!

Pokračuji v úvahových tématech na Vaše náměty a dnes proberu otázku vzdělání s přihlédnutím k VŠ.

Spojím dva náměty do jednoho a krom vzdělá(vá)ní se dotknu i mojí volby škol a povolání.

Nechci se už babrat v hnusné době, v níž jsem vyrůstala, to už jsem popsala několikrát. 

Od malička bylo předpokládáno, že půjdu na konzervatoř na housle  (pocházím z plně hudební rodiny).

Fidlala jsem od útlého věku, můj první "koncert" se odehrál již v mateřské škole (a dostala za něj kytku kosatců a čokoládovou medaili;)). 

Dosahovala jsem velmi slušných úspěchů v soutěžích, řeknu-li to skromně.

To šmidlání jsem za prvé z duše nenáviděla a za druhé můj talent (zhodnocen mým střízlivým odhadem) zas nebyl  extra výjimečný  (dřina, dřina, dřina plus absolutní hudební sluch).  To by bylo na jiné téma  (učil mě otec a prožité "útrapy" už jsem si u psychologa vyhuhlala).

Tudíž já chtěla jít po základce na ekonomku (překlad pro mladší: na obchodní akademii), přišlo mi to tehdy rozumné. Nicméně když se mi podařilo odvrátit konzervatoř, doma bylo sděleno, že v tom případě jedině gympl. A konec diskuze  (respektive  žádná neproběhla) - vždyť jsem přeci ten "studijní typ".

Ok, tak tedy gympl. Přírodovědný. Proti proudu mého humanitního zaměření. 

Chodila jsem na Voděradskou (Praha 10). To by bylo na samostatný dlooouhý článek  - neskutečná šikana od třídní a tisíc dalších hrůz, nesmyslů a zabíjení rozvíjející se osobnosti. (Čímžto zdravím voděradské souputníky, vím, že se tu čas od času objeví :)).

Mým snem bylo po gymplu studovat žurnalistiku. Prostě miluju český jazyk a ráda si s ním hraju, hýčkám si ho a baví mě ho používat. 

Leč vzhledem k apolitické rodině a ničemu, čím bych mohla přispět do požadovaného třídního původu, to byl opravdu jen sen. Přihláška mohla být jen jedna,  a tak bylo potřeba zvolit něco, co ukojí mou touhu po používání nuancí mateřského jazyka a zároveň nebude dopředu stoprocentně vyloučeno, že se tam nedostanu. 

Tudíž zcela pragmaticky práva. 

Maturovala jsem s jednou dvojkou (ta bestie na Občanskou nauku mě dusila na Přechodné období od kapitalismu k socialismu - mrchaaaa) a zbytkem jednušek, i tak jsem se dostala až na odvolání. 

V prvním ročníku, tedy v roce 1987, nebylo moc vyhlídek, kam se vrtnout po státnicích, pokud člověk nechtěl sklouznout do hlásné trouby režimu ("socialistické právo" bylo opravdu zrůdné a zároveň  jednou z opor systému).

V těch 18 letech jsem si zhruba malovala, že po škole půjdu dělat sociální práci někam směr adopce, opuštěná děcka apod. Tedy něco, kde se dalo komunismu vyhnout aspoň částečně. (P.S. Možná jednou u této práce stejně skončím).

Naštěstí jsme si v '89. režim změnili. 

To naše půlroční stávkování poněkud rozhodilo sandál studijnímu programu a zároveň najednou přestaly platit takřka všechny učebnice. 

Fakulta se ocitla v bezvládí.

Bylo nám dáno na výběr,  zda skončíme v posunutém čtyřletém cyklu se státnicemi v září anebo zůstaneme o rok déle  (pak se studijní program stal pětiletým a je tomu tak dosud). 

Já i Charlie jsme usoudili, že vzhledem k chaosu nemá smysl nic odkládat a skončili jsme  státnicemi v září 1991.  Vzhledem k jen osmileté základce a čtyřleté vejšce jsem byla se školním  studiem hotova už ve 22 letech (s tím celoživotním nikoli :) - v mojí práci to jinak nejde). 

Obecný problém školství na všech stupních dle mého názoru stále přetrvává. Kdybych to měla zjednodušit  - příliš mnoho faktografických údajů  (zhusta v praxi jen obtížně využitelných) a příliš málo logiky, málo zasazení informací do kontextu, prostě odtržení jednotlivých skupin dat od sebe, které ale  mohou  (a mají) tvořit ucelený výstup.

Poněkud se mi jeví bakalářský systém nadbytečný.  Udělala bych většinu oborů čtyřletých a rovnou plnohodnotný titul.  Bc. mi přijde tak nějak na půli cesty. 

Beztak mladí netráví ve škole zdaleka tolik času, jak jsme museli my,  tak proč to natahovat. 

Nejvíc učení je stejně na medicíně a u nás.

Nicméně i přesto se domnívám, že vysokoškolské vzdělání (čímž nemyslím různé pochybné jakobyVŠ) důležité je, a to z jednoho pádného důvodu: pro cvičení mozkových závitů, čímžto se získá všeobecný vhled do dění. Mozkově trénovaný  vysokoškolák dokáže lépe a s menším úsilím vstřebávat další informace, byť nejsou z jeho oboru. A také lépe improvizovat v oboru vlastním. 

Zdravý selský rozum je nenahraditelný, nikoli však samospasitelný.

V praxi se sice i bez pilíře vzdělání  středoškolák může vysokoškolákovi ve výsledku vyrovnat, to je bez diskuze, ale může se stát, že bude přejímat zaběhnuté principy jako fakt, aniž by znal jejich důvod či zákonitosti. Zkrátka se může nechat strhnout systémem bez nalezení jeho vad a nápravných variant.  To se samozřejmě nejvíce projeví ve velkých korporacích. 

Bavím se čistě o pracovním životě - i blb se sedmi tituly stále může být sociálním blbem.

Tudíž milé děti, do lavic! 

Tento národ potřebuje vzdělané lidi jako sůl.

A nikdy není pozdě.

Jak nazíráte na vzdělání Vy? A vystudovali jste to, co jste chtěli? Ráda si počtu, jako vždy. 

Děkuji, že mě čtete. 

Konec hlášení. 

Pusu teta

P.S.: Témata, která s tímto článkem více či měně souvisí, naleznete ve článcích Mateřství versus kariéra, Generace STUDENT ´89 a  Zaměstnanec či OSVČ?.

Novinky Erborian aneb Maska, mist na obličej a scrub na rty

Ahoj kamarádi! 

Dnes navazuji na článek o značce a produktech Erborian KLIK a přináším recenzní sumážku na další produkty, které jsou novinkami na trhu. 

A neboť se blíží Dny Marianne, jedná se zároveň o můj nákupní tip.

1) Masážní maska Ginseng Royal Massage Mask

Další přírůstek ženšenové řady (rozdělení řad najdete ve shora citovaném článku).

Maska obsahuje červený ženšen (který se získává  z extraktu šestiletého ženšenu pravého).
 

Maska je určena k aplikaci dvakrát týdně, a to večer.
Nanáší se na suchou očištěnou pleť masážními pohyby po dobu zhruba jedné minuty, poté se opláchne.
Při masáži pociťuji příjemné prohřívání pleti.
Výsledkem je u mě vypnutí a zrelaxování pokožky obličeje.  Pleť je po ní hladká, jemnější vizuálně i na omak.  Hodně si ji užívám.
Zároveň maska velmi slušně hydratuje.

2) Bylinný mist Herbal Drop Mist

Jak možná víte, mám ve velké oblibě produkty na obličej s jemným rozprašovačem a používám je multifunkčně. 

Bylinná hydratační osvěžující mlha se ukrývá ve flakónku se střičkou (80 ml).

Obsahuje souhrn bylin, které se v Koreji používají dlouhá léta.

Tento mist není lecjakou obyčejnou stříkací záležitostí, jedná se o produkt pečující.

Zanechá pleť osvěženou a hydratovanou, zároveň má projasňující efekt ve smyslu ozdraveného vzhledu.

Mist jsem aplikovala těmito způsoby:
- před nanesením denní a/nebo noční péče pro hydrataci (a zároveň i tonizaci);
- namísto fixátoru po nanesení makeupu;
- během dne pro osvěžení.
 
Jednoduše miluji.

3) Bylinný scrub na rty 7 Herbs Scrub for Lips (7 ml)

Cukrový scrub je ideálním pomocníkem pro péči o rty, a to nejen pro nositelky výrazných a/nebo matných rtěnek. 

Kombinace cukrových částic spolu se sedmi bylinami jemně - přesto však důkladně, odstraní odumřelé buňky, suchou kůžičku a vyhladí rty.

Používá se dle potřeby  (doporučeno je 2-3x týdně) tak, že se malé množství nanese na rty a provede se jemná masáž. Následně se produkt setře vlhkým tampónkem.

Scrub funguje bezvadně  s vynikající noční maskou na rty/balzámem Camellia for Lips (Camellii najdete na blogu ve shora citovaném článku  a také na mém Instagramu v příspěvku z 26.5.2017).

Camellie už mám druhý kalíšek

Suma sumárum:
 

Vynikající produkty.
Každý jeden z nich si zaslouží Tetaštempl.

Erborian je exkluzivně k dostání na eshopu a v síti parfumerií Marionnaud.

Už máte něco od Erborianu vyzkoušeno?  A jak jste spokojené? Ráda si počtu, jako vždy. 



 
Děkuji, že mě čtete. 

Konec hlášení.
Pusu teta

P.S.: Děkuji parfumerii Marionnaud za poskytnutí produktů k recenzi (barter). 
 

Recenzi na oční krém Erborian GINSENG INFUSION TOTAL EYE si můžete přečíst v mém příspěvku na Instagramu z 21.7.2017.