Sedm hříchů v líčení starší pleti aneb Co se mi (ne)osvědčilo

Ahoj kamarádi! 

Dnes trochu "zdiskriminuji" mláďata a zaměřím se na nás věkově zralejší, jejichž pleť již vykazuje jisté znaky opotřebení a životních příběhů vetkaných do tváře.
(Přesto si  ale myslím, že některé z bodů jsou použitelné i pro mladší věkovou skupinu).

Pokusím se ze svých zkušeností shrnout, čeho by se ženy měly vyvarovat (aby jim makeup přinesl užitek a nikoli naopak) a co se mi osvědčilo.
Vložené fotky produktů jsou příklady mých oblíbených a osvědčených produktů. Závěrečná fotka je vyjádřením mého já :)

Nejsem MUA, nejsem kosmetička, nejsem vizážistka, nejsem centrální mozek lidstva. Všechny  poznatky jsou tudíž veskrze subjektivní tak, jak jsem je načerpala čmáráním po vlastní tlamiččce.

1) Nedostatečná či nevhodná péče

Pokud nebude pleť vyčištěna a ošetřena, žádný makeup nepomůže.
Čistit a hydratovat je naprostý základ pro všechny bez rozdílu věku.

Do péče se investice vyplatí.  A hlavně se vrátí. 

2) Příliš krycí makeup nebo makeup nevhodný pro typ pleti

Pozor na masku.  Starší pleť, zvlášť pokud je sušší, vypadá v tlusté kryvé vrstvě ještě starší a zbrázdovanější.
Jak léta běží, je žádoucí odlehčovat.
A že prosvítají nějaké problémky?  Dokonalost je nudná.

Vhodný makeup je v podstatě alchymie a až vyzkoušením vícero druhů  se dá zjistit, jakým směrem se při výběru ubrat, protože ne vždy vše, co je označeno pro nějaký typ pleti, s  daným typem skutečně kooperuje (a naopak).
Často také záleží na způsobu aplikace a použitých pomůckách. Takže neházejte střelnou zbraň do obilí, pokud štětcem není optimální efekt a zkuste jiný anebo prsty nebo houbičku.
V průběhu roku má pleť zhusta rozdílné požadavky a hormony taky dělají divy.

Obecně starší pleti svědčí krémovitější produkty (jako třeba Guerlain Ligerie de Peau, Even Better a Superbalanced ve verzi Silk od Clinique, Perfectionist od EL, Teint Miracle od Lancome, z těch levnějších City Radiance od Bourjois - na všechny tu naleznete recenze).

Sušiny všeho věku si musí dát pozor na matující makeupy. A my zralejší i na produkty, které hodně usychají.




3) Korektor plus projasnění versus rozjasnění 

Zapomeňte na "americký trojúhelník" pod oči.
U korektoru pro zralejší pleť nejspíš nejvíc platí "méně je více".

Osobně dávám korektor už jen do vnitřního koutku směrem dolů do "kruhové prohlubně", ne dál než pod duhovku, a to v množství dvě ťupky. Zapracuji (prst, houbička, štetec) v této oblasti a  úplný zbyteček protáhnu směrem k vnějšímu koutku (tam jsou vrásky a v brázdě scvrkanec fakt nechceš, nejsi Přemysl Oráč).

Zapomeňte na příliš hutný či tuhý korektor v očním okolí a bohužel se rozlučte s plným zakrytím.

Lepší než beton je něco, co trochu odráží světlo. A co mizí postupně bez neplech, slévání a hrudkatění (jako třeba Luminous Skin Wand od Rouge Bunny Rouge či Perfectionist od EL).

Projasnění chápu jako odraz světla a rozostření ve smyslu zkrášlení vzhledu pleti, což nám stařinkám svědčí, zatímco u rozjasnění musíme být obezřetné.
Účelem rozjasnění je výstup částí, které chceme podpořit - chce snad nějaká zralejší holka upozornit na mračivku? Tudíž mezi oči směr čelo rozjasňovač nedám. Na tvařích opatrně, pokud máte zvětšené póry nebo hodně drobných linek, pak ne.
Než třpyt, to raději jemné odlesky.


4) Přílišné zapudrování a baking

Pudr by měl být třešinkou na dortu, doladit. Ne zaprášit a zavrstvit, pleť pak vypadá mdle, nezdravě a starší.
Dle typu  pleti se zvolí funkce pudru - matující, fixační, projasňující.... A  je záhodno šetřit s množstvím. Použít raději štětec na pudr než houbičku, případně využít kvalitnější labutěnku.

Pár mých oblíbených pudrů

(až na Alcinu je najdete v různých Pudropostech či článcích z HE série; Alcinu sepíšu brzy):

Na baking  (zapékání korektoru vrstvou pudru) starší pleť musí zapomenout stejně jako všechny ženy a dívky se suchým očním okolím. Osobně pudruji oblast pod očima jen minimálním zbytkem, co mi ulpěl na pudrovém štětci.
Sice mi tak korektor rychleji zmizí, ale bez usazení a tvorby shluků.

Obvykle to dělám tak, že ráno nanesu korektor a někdy v pozdním odpoledni, pokud se mi zdá, že vypadám jak po úplavici, použiji YSL Touche Eclat jen na projasnění (Touche Eclat není korektor v pravém slova smyslu, takže hejty na něj, že nekryje, jsou z neznalosti, to není jeho úkol).

5) Nevhodný finiš očních stínů 

Pozor na ultratřpytivky, holografické efekty, tekuté stíny se zasychacím mechanismem a naopak na plně matný finiš.

Není třeba se vzdát ničeho, ale musí se s citem a výraznější finiše zkombinovat s jinými.
Výsledný dojem je nutno vybalancovat a přihlédnout i k celkovému svému typu, způsobu oblékání a příležitosti. 

Mně se kupříkladu na mých očích už x let nelíbí třpyt pod obočím. Používám výlučně pleťově zbarvené matné či saténové stíny. Totéž do vnitřních koutků, kde se mi extrémní projasnění nelíbí  ani na ostatních a mně neslušelo nikdy.  

Sušší starší víčko musí být obezřetné i stran báze pod oční stíny. 
Hodně hutné primery mohou utvořit krustu, což ještě více zvrásní povrch .
Zvláště suchá víčka si vystačí jen s korektorem, popřípadě s bází, která je lehounká a sjednocující (jako třeba by Terry).

Osobně tak z 99% případů primer pod stíny nenosím.
Zralejší ženy beztak nepotřebují extrémně zvýraznit intenzitu barev.
 

6) Příliš tvrdé linky

Tmavé typy anebo kontrastňáci jako já se ani později nemusí vzdát černé, pokud to nebude tlustý kůl s hrboly.

Linky spíše tužkou či stíny a rozmazáním rozostřit.

Osobně nosím tenké bezocasé linky (rozličných barev), tužku vždy lehce rozmažu (nejčastěji tužkovým štětcem). Pokud použiji fix, většinou ho poté přetřu stínem obdobné barvy.
Ostrá linie tekutých linek mi jednak nesluší a jednak víčko už mám vytahané jak holínky zbloudilého zemědělce.
Linka mi slouží primárně na zahuštění řas.
Barevná linka sekundárně přispěje k decentnímu oživení nude očního looku, zvlášť v létě.

7) Násilné obočí

Všude slyšíme, jak je obočí základ a rám obličeje a blabla tlatla.
Jenže povětšinou to hlásají ty, které svou přirozenost znásilnily ostrými či tlustými slimejšáky.
Jojo, mně se to mluví, já mám své obočí husté a tmavé.
Ale i tak - upravit ano, překreslit přírodu ne.
A velký pozor na výběr odstínů pomůcek.
Než blbý odstín, to radši jen průhlednou obóčořasenku (tedy pokud máte nějaký porost).

Trhat s citem.
A opatrně s pomádami.

Suma sumárum:

Makeup slouží nám a ne my jemu.

Slepé následování trendů je pro ovce.
Respektujme svou osobitost.
Pokud se pro nás něco tzv.věkově nehodí, ale cítíme se v tom dobře, tak to nosme. Soudnost budiž tím základním hlediskem, nic víc.
Vyzdvihněte vyzdvihnutelné, potlačte potlačitelné, a pokud to nebude perfektní - pfff, jsou to jen šminky a ne spouštěcí čudlík od jaderné zbraně.
Nejsme sfingy, jsme holky a ženský, voskové figuríny patří do muzea. 
 

...ale rudou rtěnku budu nosit pořád :)

Jak se Vám jeví tento typ článku - tedy jakýsi souhrn určité oblasti či můj zkušenostní manuálek? Mám psát obdoby?  Ráda si počtu, jako vždy. Klidně pište i náměty.
 

Děkuji, že mě čtete. 

Konec hlášení.
Pusu teta

Fytofontana aneb Neinvazivní botox

Ahoj kamarádi! 

V dnešní recenzní sumážce se zaměřím na komplex výrobků péče o pleť Fytofontana z řady Botu Cells (sérum, cílené sérum,  emulzi se SPF 25 a oční péči proti kruhům). 

Produkty v sobě kombinují rostlinné kmenové buňky a peptidy  (pro efekt neinvazivního botoxu).

Fytofontana má několik produktových řad cílících na různé potřeby pleti. Blíže můžete prozkoumat na www.f-stemcells.com. 

Produkty jsem používala od poloviny července, oční krém od 25.7.

Vzhledem ke svému věku a vzhledem k tomu, že se stále bráním jakémukoli kosmetickému zákroku, potřebuji péči intenzivní, soustavnou, s anti aging efektem a hydratací (kterou potřebují naprosto všichni).

Proto vždy ve své rutině uvítám produkty, které jsou zaměřeny na efekt botoxu, aniž bych musela podstoupit invazivní zákrok.
Na klasickém botoxu jsem nikdy nebyla a ani to nemám v plánu, tudíž pochopitelně nemohu porovnat výsledky pravého botoxu s výsledky "botoxového efektu" v pečujících přípravcích.

K jednotlivým produktům:

1) FS Botu Serum (30 ml ve flakónu s pumpičkou)

Sérum je zaměřeno na mimické vrásky. 
Používala jsem ráno i večer, přičemž večer jsem již na sérum nedávala krém (aby pro účely recenze nedošlo ke kombu s nočním krémem jiné značy a mohla jsem tak zachovat co největší objektivitu), ráno jsem ještě aplikovala emulzi ad 3).

Nejsilnější efekt u mě spatřuji ve zpevnění kontur.


2) FS Botu Intense (4,5 ml v peru)

Jedná se o cílenou péči na hlubší vrásky.
Pomocí silikonového hrotu pera se produkt aplikuje na suchou čistou pleť přímo do vrásek, a to od spodní části obličeje přes nos až na čelo. Produkt se do hrotu dostane šroubováním.
Poté následuje další péče  (tedy sérum ad 1), případně emulze ad 3)).

Používala jsem ráno i večer.
Znatelný efekt jsem zaznamenala zejména v okolí rtů.
Dochází rovněž k výplni nerovností na pleti, do jaké míry to obstará toto intenzivní sérum a do jaké sérum ad 1), nejsem schopna rozlišit.
 

3) FS Botu Emulsion  (30 ml ve flakónu s pumpičkou)

Emulzní přípravek obsahuje SPF 25 a kombinuje protivráskový efekt  (mimické vrásky) se sluneční ochranou.
Aplikovala jsem každé ráno po cíleném séru a séru. 

Lehká emulze je velmi dobře vstřebatelná a stejně jako ostatní produkty z řady se bez problémů snáší s následně použitým makeupem.

4) FS EyeDark (15 ml ve flakónu s pumpičkou) 

Prostředek je cílen proti výskytu tmavých kruhů.
Aplikovala jsem na oční okolí dvakrát denně, ráno i večer. 
Produkt v sobě obsahuje miniaturní rozjasňující částečky, tudíž i opticky vypadá pleť svěžeji.

Jsem spokojena.  Kruhy sice jsou  (nedostatek spánku, výrazná kost tvořící prohlubeň a házící stín), nicméně jsou vybledlejší, to bezpochyby. A došlo k barevnému sjednocení podoční oblasti.
Produkt funguje. 

SUMA SUMÁRUM:
 

V uživatelských příručkách, které jsem si nastudovala  (ke stažení jsou na uvedených stránkách www.f-stemcells.com), je uvedeno, že účinek produktů je postupný, kumulativní a reverzibilní, to znamená, že se po ukončení aplikace přípravku pokožka za dva až šest měsíců vrátí do původního stavu. 
To prozatím neumím zhodnotit, neboť ze všech produktů mi zatím došel pouze oční krém (před týdnem).
Stran balení bohužel není vidět, kolik produktu uvnitř ještě zbývá.
Dlužno rovněž podotkout, že se o pleť starám a že soustavně používám velmi dobré pečující produkty, tudíž nikdy neočekávám wow efekt na první dobrou (i když i to se někdy stane). Nemám proto stejnou startovní dráhu, jako kdybych na péči kašlala a najednou začala používat něco kvalitního.

Účinky výrobků jsou v symbióze s financemi na jejich pořízení.

V globálu jsem spokojena a nákup mohu doporučit.
Nejvíce mi konvenuje emulze pro svou lehkost, snadnost aplikace, příjemný pocit, hydrataci a nenásilný vypínací efekt.
Následuje oční krém.
Ohledně obou sér nemám vlastně co vytknout. Do kolen mě nesrazila, jsou to však velice kvalitní produkty.

Produkty této řady jsou určeny pro všechny typy pleti, s čímž souhlasím. Akorát u séra ad 1) by  jeho "klouzavá" konzistence nemusela být příjemná pleti hodně mastné.

Znáte produkty této značky? Ráda si počtu, jako vždy.
 

Děkuji, že mě čtete. 

Konec hlášení.
Pusu teta

P. S.: Děkuji českému zastoupení značky za poskytnutí produktů k recenzi (barter).

Recenze knihy GET THE LOUK aneb #jetonatobě

Ahoj kamarádi! 

V dnešním Knihopostu se zaměřím na knížku Lucky Dejmkové (GTL).
Lucku zajisté není třeba představovat.

Knížku #jetonatobě jsem si koupila zejména za účelem srovnání s podobně zaměřeným dílem Lucie Dolejší  (Svět podle Lu) "Průvodce krásou každé bohyně" (recenzi naleznete ZDE). 

Ač nejsem cílovka ani pro jeden z těchto literární počinů, zajímá mě to,  protože je dána zjevná souvislost s beauty sférou a mým největším  (a nejnákladnějším ;)) koníčkem - kosmetikou. 

Předesílám, že ani jeden z titulů nepokládám za knihu v pravém slova smyslu, tedy za literaturu v mém úhlu chápání. 

Zatímco počin Svět podle Lu je maximálně magazínem pro ženy v tvrdých deskách v kombinaci se snahou o laickou psychologii a motivační mentorování, počin GTL bych pro sebe označila jako sborník krátkých povídek, které ale mají jednotící prvky tvořící kompaktní celek.
To je velké plus.

Upřímně - nic závratného jsem (hlavně stran žánru) nečekala a musím uznat, že mě kniha GTL velice příjemně překvapila.

I. PLUSY

Krom toho, co jsem shora uvedla, tedy že jednotlivé pasáže, ač jsou v podstatě samostatně uzavřené, jsou s ostatními v harmonii, navazují na sebe či se prolínají, má knížka několik pozitiv. 

Plusem je lehkost psaní. Chápu, že sepsat  relativně rozsáhlý text není snadné, nicméně čtenář si porodních psacích bolestí vůbec nevšimne, text působí svěže.
U Průvodce je naopak zřetelná lopota, motání se v kruhu, rozporná tvrzení v jednotlivých pasážích. 

Vyzdvihuji rovněž pregnantní sdělení bez zbytečné omáčky.

Líbí se mi i grafické zpracování. 
Přehledný a čtivý font, citlivě zvolená barevnost pro oživení  (ale nikoli na úkor textu).
 

Fotografie jsou Lucčiny (vycházím z informace v knize), jsou povedené a k textu se hodí.

Oproti Průvodci je to lahoda pro oko, tam to začalo (pro mě) nevkusnou obálkou a pokračovalo fotkami nejspíš trochu šitými horkou jehlou  (v hlavě mi utkvěly bombarďáky rozprostřené do oválu na posteli jakéhosi hotelu).

II. VÝHRADY

Výhrady přeci jenom nějaké mám, respektive výhradu mám jednu a ten zbytek jsou drobné nesouhlasy.

Výhradu mám k názvu.
#jetonatobě až příliš připomíná reklamní hlášku jednoho mobilního operátora.  Pokud je dáno  v rámci psaní a publikování knihy nějaké byznys spojení či propojení, pak je to sice logické a zcela pochopitelné, ale na můj vkus okaté. A pokud ne, pak pokládám název skoro za klišé.
"Je to na tobě" v rámci kosmetiky mi prostě  přijde až moc silné (jsou to jenom šminky).
Ale to je můj subjektivně přecitlivělý názor. 

Drobné nesouhlasy:

 
Nezávisle na sobě se s Lucií shodneme, že makeup je zábava.
Ač to Lucie nepíše explicitně, pro mě je ale takové sdělení nedokončené a brané jen z úzkého úhlu pohledu.
Ano, na pravidla se vykašlete, pokud se v něčem cítíte dobře.  Ano, hrajte si a zkoušejte.
Ale: mantinely přeci jen jsou - soudnost, věk (do jisté míry), příležitost, pracovní zařazení.
Například na soud nemohu nakráčet jako vrchní velitelka unicorní roty,  stejně tak je například nevhodné vzít si do Národního divadla černou rtěnku atd.atp. Chápeme se, že.
Ačkoli mi z toho vychází, že  Lucie chtěla "postrčit" ženské plémě k omítkovací odvaze a ignoraci pocitu "co tomu řeknou lidi" (což kvituji), přeci jen musí být u skoro každé z nás nějaká autokorekce, neboť 99,99999% děvčat a žen nejsou profesionální beauty blogerky.

Nesouhlasím, že  by byla pigmetace u stínů tím určujícím hlediskem kvality  (GTL to sice takto zjednodušeně neříká, ale nějak mi to z toho leze).

Nesouhlasím s adorací UD stínů. 

A nemám v oblibě NYX (viz Antiwishlist I.). 

Rozšířila bych pasáže o péči o pleť.  Protože sebelepší a sebekvalitnější makeup na nezdravé či neošetřené pokožce parádu neudělá.

III. SAMOTNÝ OBSAH

Nebudu popisovat jednotlivé kapitolky, to by bylo kontraproduktivní a dlouhé.
Převážná většina obsahu se týká dekorativky (plus aplikačních pomůcek) a text je zpracován svižně a přehledně.
 

Jednotlivé kapitolky probírají různá témata - například volbu odstínu makeupu, krytí, pudrovací základy, finiš u produktů, popis kouřovek atd.atp.
 

Skin Care mohlo být víc, protože #péčejezáklad - viz bod II.
Kvituji však důraz na čištění pleti,  to se mláďatům musí opakovat pořád. 

IV. SUMA SUMÁRUM:

Srovnání s Průvodcem činím proto, že obě dámy v podstatě říkají, že kniha je pro všechny.
Zatímco u Průvodce doteď nejsem schopna identifikovat cílovou skupinu, u GTL to bude dle mého názoru zejména fanouškovská základna, což je naprosto v pořádku.
A fanouškovská základna je veliká.
 

Pokud si mladé děvče koupí GTL knihu, jeho maminka do ní může v klidu nahlížet a nebude to ani z jedné strany krok vedle.
Ano, je to koncept spíše pro mladší.
Ano, je to sumážka pro začátečníky, mírně pokročilé a ty,  které nemají úplný přehled o produktech na trhu anebo třeba o možnostech aplikace produktů.
Kosmetický maniak mého typu, zvlášť když je věkově blízký Lucčině mamince, nové info neobjeví, nicméně to není minus. 

Pokud bych měla pro zkratku volit slovní hodnocení za pomoci školní mluvy, GTL prospěla s vyznamenáním  (a zvláštní pochvalou třídní učitelky), zatímco Průvodce se o fous prodral do dalšího ročníku  (a slechy při tom trpí viditelnými odřeninami).
 

Čoveče, já snad pro GTL vytáhnu (i přes drobné výhrady a určitý rezervovaný postoj k žánru)  #tetaštempl.

Lucce gratuluji a přeji hodně spokojených čtenářů a hodně oběživa z prodeje!

Četl někdo GTL? Jaké jsou dojmy, pocity, postřehy? A  mají pro Vás obdobné knižní koncepty nějakou přidanou hodnotu? Ráda si počtu, jako vždy. 

 

Děkuji, že mě čtete. 

Konec hlášení.
Pusu teta

P.S.: Knihu jsem koupila přes eshop Megaknihy, dá se však sehnat na mnoha jiných místech. Na Megaknihách jsem nakupovala, protože jsem kolenovrt a Google mi eshop nabídl jako obchod s nejnižší cenou (v době mé objednávky).  Nakupovala jsem tam poprvé, vše proběhlo ok.

Clinique Pop Lip Shadow aneb Rtěnkopost

Ahoj kamarádi! 

Clinique přišel na náš trh se šesti odstíny Lip Shadow - sametovou barvou s prachově pudrovým akcentem a matným finišem.

Barva se na rty aplikuje houbičkou  (která má antibakteriální úpravu).
Na houbičku se barva přenese pomocí šroubovací ampulky s barvou ve tvaru válečku. Pokud potřebujete přidat barvu, zastrčíte houbičku do válečku, pootočíte a houbička se barvou "obalí".

Děkuji českému Clinique za poskytnutí dvou odstínů, a to  04 Bright Pop  a 05 Blossom Pop.

04 Bright Pop nahoře, 05 Blossom Pop dole

1) Bright Pop je zářivě červenorůžová barva.

Barevně mě vystihuje více Blossom Pop.

Foceno ve dne v kanceláři pod zářivkou

2) Blossom Pop je trošku výraznější nude s růžovým podtónem a kapkou mauve 

Foceno ve dne venku

Suma sumárum:
 

Pigment je sytý a intenzivní u obou.
Aplikátorek svým tvarem zabezpečí precizní nanesení i bez konturky (dokonce ani já - konturkový maniak, tužku nepotřebuji).
 

 

04 Bright Pop vlevo, 05 Blossom Pop vpravo

Po aplikaci si barva "sedne", spojí se se rty.
Po chvíli zmatní, nikoli však do tvrdé krusty, ale do jakoby "plyšového" povrchu.
Drží velmi pěkně.
Co velice kvituji u obou, je, že  ani jedna neutíká  mimo rty a odpadá tak nutnost kontroly.
Obě lze velice snadno opravit či doplnit. 
Dalším atributem, který vyzdvihuji, je rovnoměrné stainování, tzn.že ani u jedné se nevytvoří nevzhledná elipsa/kolečko u vnitřní strany dolního/horního rtu. Omluví/ojí/opijí se  čti:  otřou se, mizí .)) po celé ploše rtů rovnoměrně.

Bright Pop mi sedne více než Blossom Pop nejen stran odstínu, ale i vzhledem k tomu, že  u Blossom Pop je při blednutí barvy (které je, jak shora uveeno, rovnoměrné) viditelná struktura rtů  (nezapomínejte však, že nejsem už žádný zajda a mladší ročníky se tomuto jevu nejspíš vyhnou. Neříkám ale oněm rýžkám na rtech vrásky).
Ač je Bright Pop mnohem výraznější než Blossom Pop, i o něco déle mi drží.
A její náplň je o malinko jiná než u Blossom Pop  (Blossom Pop je hutnější - sice jen o sotva znatelný ždibec, nicméně při testování mám bdělejší smysly, než při běžné aplikaci rtěnky, abych mohla vše popsat do detailů).
Blossom Pop je po nějaké době, kdy  barva poněkud vymizela, více na rtech "cítit" než Bright Pop.
Není to suchost, není to stažení, prostě o ní vím.

Aplikuji pod obě All About lips od Clinique, jeden z mých TOP Clinique produktů.

Výrobce uvádí, že pod ně můžete dát balzám nebo nemusíte.
Tady bude záležet na stavu Vašich rtů a preferencích pocitu.  Předpokládám, že balzám o něco sníží výdrž.
Já osobně nic lepšího než All About lips pod rtěnky neznám a nic lepšího jsem nenašla, tudíž jsem se držela svých osvědčených postupů a neexperimentovala s jinými podklady.

Bright Pop uděluji Tetaštempl.

Z Clinique Pop Lip Shadow budou dle mého názoru nadšené  milovnice intenzivního pigmentu, finiše bez lesku a výdrže bez nutnosti hlídat, aniž by byl komfort při nošení narušen.
Vzhledem k textuře je pochopitelně nutné mít rty v kondici a počítat s tím, že sametový plyšáček s matným finišem nemá vlastnosti barveného klouzavého balzámu.
Osobně peelinguji rty pravidelně, je to součást mé rutiny. 

Máte už nějakou zkušenost s "kušónkovými" produkty na rty? A jak se Vám novinka od Clinique zamlouvá? Ráda si počtu, jako vždy. 



 
Děkuji, že mě čtete. 

Konec hlášení.
Pusu teta

Antiwishlist III. aneb Co mě nebere v oblečení a doplňcích

Ahoj kamarádi!

I vy kujóni, nejvíce čtecí radosti Vám dělají hejtovací články :)).

Nemám však v úmyslu schválně nakupovat propadáky, abych měla matroš do Tetahejtů.

Když jsem napsala Antiwishlist I. o dekorativce  KLIK, vznikla poptávka po Antiwishlistu s péčí (publikováno ZDE). A po Antiwishlistu II. nastala poptávka, abych napsala obdobu o oblékání.

Ok, tímto Antiwishlistem III. sérii, která původně sérií být neměla, ukončím a příště zase najedu na recenzní sumážky, doporučení produktů, které zasluhují Vaši pozornost, což sem tam proložím nějakou úvahou, ať Vám z těch rtěnek nejde hlava kolem :).

Dnešní článek rozdělím na dvě kategorie. 

Tou první budou trendy či střihy, které se mi nelíbí anebo mi nesluší. 

Tou druhou budou značky, u kterých nenakupuji či nakupuji jen velmi sporadicky anebo po špatných zkušenostech už nákupy vynechám.

I. Trendy, střihy, zlozvyky

1) Viditelná velká loga

Netřeba komentář.

2) Výšivky

Nemám nic proti hezkým a kvalitním výšivkám.

Ale to,  co letos lítalo po ulicích a v obchodech, bylo něco mezi parodií na folklór a kolotočářskou oslavou.

3) Obojky jako součást oděvu či jako šperk aka chokery

Strááášně se mi to nelíbí. 

Působí to na mě lacině.

Devadesátky měly své hrůzy, které bych ponechala v minulosti. 

Obojkový náhrdelník se mi naposledy líbil na Anně Boleynové (ne, že bych ji pamatovala :)), pak už na nikom.

4) Džínovina (zvlášť modrá) na společenské události

Opravdu nejsou vhodné džíny do divadla. 

A fakt se nehodí přijít na svatbu v džínové košili či bundičce přes šaty, zvlášť formálnější.

5) Vykukující prádlo

Spodní vrstvy mají zůstat vespod. 

Největší zlo - silikonová ramínka. 

Ne, nejsou neviditelná.

Ne, není to sexy.

6) Pruhy a zvířecí vzory na korpuletnějších postavách

Pruhy jsou ošemetné, jak svislé, tak podélné.

To by musely být pro silnější postavy na kvalitní látce zkombinovány s nějakými vsazenými bloky jednobarevné látky. 

Jinak dámy vyvolávají dojem mohutného námořníka.

Zvěř, zvlášť různí leopardi a tygříci, působí  stran své výraznosti jako vizuální magnet, tudíž dámy, co chtěly něco zakrýt, si přivodí opačný efekt.

Ono s tou divou zvěří se tak jak tak musí opatrně.

7) Malé oblečení

O číslo menší sako vás vskutku neproštíhlí - budete vypadat jako....jako že máte malé sako.

8) Holý pupík

Bez ohledu na věk a postavu nahé břicho nepatří do práce ani do školy.

Nejhorší kombo je nějaký crop top či krátké tílko a zařízlé leginy v píneplu.

Tam se to nezachrání ani jakýmkoli přehozem přes. 

9) Leginy jako kalhoty

Prosiiiim, to nejsou kalhoty.  Zvláště ty slabší nebo bavlněné.

10) Boyfriend džíny a over size oblečení obecně

Na ostatních se mi někdy  líbí, mně to děsně nesluší.

Jak mi na staré čéšky narostla ňadra  (100% natural :)) plus nádražní břich a jak mám geneticky zadnici plus nožky na párkový  způsob  (kraťounké a měkkounké), vypadám v těchto věcech  jako ze squattu.

11) Přední část trika uvnitř kalhot/sukně, zadní ven

Vždy si vzpomenu na svou babičku a má dětská  léta, kdy mě rozkazovacím způsobem nabádala: "Podoleeek! Zastrčiiiit!" (Samozřejmě šlo o zadní část oděvu plus babiččinu obavu z nachlazení).

Tento trend nechápu. 

Působí na mě,  jak kdyby se rychle vyletělo z WC a úprava již dokonána nebyla. 

Na vysokých, štíhlých, mladých a s chlapeckou postavou ok.

Ženským tvarům toto přidává v oblasti břicha a i prdelka vypadá masivnější. 

12) Sportovní móda v ulicích měst

Lyžařská bunda dle svého názvu patří na lyže. 

Uprostřed náměstí není sjezdovka. 

Nejúděsnější je kombo u chlapů - byznys  oblek plus lyžařská bunda, nejlépe barevná.

II. Obchody mimo můj zájem a značky, které zklamaly

Na tomto místě musím udělat úvod. 

Až jednou konečně dopíšu úvahu o přírodní kosmetice (rozepsanou od března), určitě se v ní objeví, že nejenže kladu na vyšší příčku kvalitní potraviny před tzv. natur-eko-bio-vegan-xyz ingrediencemi v kosmetice,  ale i to,  že je pro mě podstatnější jak,  kde,  kým a za jakých podmínek bylo vyrobeno moje oblečení  (vyprodukovány potraviny, vlastně vyrobeno jakékoli zboží).

Zkrátka, že  silikon v krému mě nerozhodí, ale úděsné podmínky  práce ano, a to jsem jinak zcela konzervativní pravičák. 

Fair Trade je pro mě podstatnější než ropný derivát. 

A navíc - kde to jde, tam #podporujmečeskéznačky (a ty slovenské taky).

Zajisté nemusím dodávat, že hejtuju jako ve všech sférách fejky a napodobeniny.

1) Všechny asijské eshopy bez rozdílu

Hadry, hadry, hadry a ještě jednou hadry.

Podporu obchodům tohoto druhu  pokládám za neuvědomělost, neznalost, trapnost.

Spousta lidí by chtěla x sociálních výhod a nejlépe, aby jim stát stál za zadkem a finančně je jistil. 

No jo, ale když do ekonomiky nepřiteče, tak není z čeho  (zvýšit daně  umí každý trouba).

Tudíž je třeba si položit otázku, co doma  zůstane z nákupu z asijských eshopů.

Otázka podmínek výroby je jasná.

Nechápu YT hvězdičky, že občas nenahlížejí na to mávání šunty vytaženými ze smradlavého pytlíku aspoň trošinku komplexněji.

2) Obecně řetězcová móda typu H&M, C&A, F&F apod.

Stádnost mě ničí. 

Nárůst kvantity nad kvalitou taky.

Třeba Reserved šel v kvalitě materiálu rapidně dolů ve srovnání s dobou cca před deseti lety. 

V řetězcích kupuji dětské věci, globálně mi přijde kvalita vyšší než u dospělé kolekce.  A navíc, děcka rostou rychle.

3) Lidl

Chápu nákupy pro děti. Naprosto.

Navíc jejich bavlna je gramážově na pohodu a za velmi slušný peníz.

Nechápu fronty na lídlácké hadry pro dospělé.

Stát frontu na spodní kalhotky či leginy?  Proč?  Obdoba PRCmade se přeci najde skoro ve všech řetězcích.

Je v nás ten komunismus pořád zakořeněn natolik, že si frontu musíme vyrobit, i když není nutná?

Mám duo tílek Esmara, které jsem dostala od Zídky primárně jako inside joke. 

Jako vrchní oděv je vzhledem k věku logicky nenosím, slouží mi na zahřátí cemru jako spodní vrstva. 

Neboť Lidl jede v německém číslování, je udaná velikost zhruba o číslo větší než české velikosti, tudíž mi tílka byla nejprve větší.  Vyřešila sušička. Ač je gramáž bavlny vcelku dobrá, tílka se zdrcla:). A tak mi jsou.

A nějak mám zábranu kupovat oblečení/doplňky systémem hrabák hned v sousedství brambor a salámů. 

Docela se uculuji, jak se podněcuje šílenství stran kolekce Heidi Klum.

Kolekce nikterak nevybočuje z běžně nabízených hadrů obdobné cenové kategorie v řetězcích.

Docela by mě zajímalo, zda by si v tom Heidi krom PR prezentace vyrazila.  Rozumím, že  s přibývajícím věkem je v její práci čím dál méně příležitostí a složenky se neptají, ale v kolekci není jedna jediná originální věc, která by se nedala koupit jinde.  Tuctovka, masovka.

Nezájem.

4) Lindex

Nikdy jsem nebyla extra fanouškem Lindexu, tu a tam jsem něco koupila. 

Poslední dobou šli tak s kvalitou dolů, že se stali slepou uličkou mé nákupní trasy. 

Konkrétní příklad:

Obvykle jsem nakupovala tu a tam basic věci  (jednobarevná trička apod.), naposledy jsem koupila modré jednobarevné triko s krátkým rukávem.  

Bylo mi jasné, že není nic extra, říkala jsem si, že ho utahám na dovolené a o víkendech, pak v  něm párkrát  uklidím a uvařím a nazdar. Že se mi na něm po prvním praní na 30 stupňů a jemný program  ještě bez nošení udělá díra na zádech, s tím jsem nepočítala.  O ztrátě tvaru ani nemluvím.

5) Obag

Oubeg - ou nou.

Ou, mně se to nelíbí.  Plast plus provaz není nic pro mě.

6) Kabelky Michael Kors

Žádnou jsem nikdy neměla a nechci. 

Chudák Kors se stal takovou masovkou, že  si nechal pod rukama utéct hodnotu značky.

7) Elega by Dana M.

Od Elegy jsem měla jednu kabelku ze základní řady, jednoduchého šopříka v červené, poté, co mi přijel červený Ludva, prodala jsem ji.

Základní řada aspoň nemá tak okatá a hnusná loga jako linie Morávkové.

Kdo chce nosit na kabelce cizí jméno?  Já ne. 

Samozřejmě se jedná o můj subjektivní názor; pokud Vám něco z toho, co jsem zhejtila, vyhovuje, směle do toho, nemám právo Vám to brát.  Tedy až na fejky :).

Máme něco společného?  A co vadí nebo nelíbí se v oblékání a doplňcích Vám? Ráda si počtu, jako vždy.

Děkuji, že mě čtete. 

Konec hlášení. 

Pusu teta