Recenze knihy GET THE LOUK aneb #jetonatobě

Ahoj kamarádi! 

V dnešním Knihopostu se zaměřím na knížku Lucky Dejmkové (GTL).
Lucku zajisté není třeba představovat.

Knížku #jetonatobě jsem si koupila zejména za účelem srovnání s podobně zaměřeným dílem Lucie Dolejší  (Svět podle Lu) "Průvodce krásou každé bohyně" (recenzi naleznete ZDE). 

Ač nejsem cílovka ani pro jeden z těchto literární počinů, zajímá mě to,  protože je dána zjevná souvislost s beauty sférou a mým největším  (a nejnákladnějším ;)) koníčkem - kosmetikou. 

Předesílám, že ani jeden z titulů nepokládám za knihu v pravém slova smyslu, tedy za literaturu v mém úhlu chápání. 

Zatímco počin Svět podle Lu je maximálně magazínem pro ženy v tvrdých deskách v kombinaci se snahou o laickou psychologii a motivační mentorování, počin GTL bych pro sebe označila jako sborník krátkých povídek, které ale mají jednotící prvky tvořící kompaktní celek.
To je velké plus.

Upřímně - nic závratného jsem (hlavně stran žánru) nečekala a musím uznat, že mě kniha GTL velice příjemně překvapila.

I. PLUSY

Krom toho, co jsem shora uvedla, tedy že jednotlivé pasáže, ač jsou v podstatě samostatně uzavřené, jsou s ostatními v harmonii, navazují na sebe či se prolínají, má knížka několik pozitiv. 

Plusem je lehkost psaní. Chápu, že sepsat  relativně rozsáhlý text není snadné, nicméně čtenář si porodních psacích bolestí vůbec nevšimne, text působí svěže.
U Průvodce je naopak zřetelná lopota, motání se v kruhu, rozporná tvrzení v jednotlivých pasážích. 

Vyzdvihuji rovněž pregnantní sdělení bez zbytečné omáčky.

Líbí se mi i grafické zpracování. 
Přehledný a čtivý font, citlivě zvolená barevnost pro oživení  (ale nikoli na úkor textu).
 

Fotografie jsou Lucčiny (vycházím z informace v knize), jsou povedené a k textu se hodí.

Oproti Průvodci je to lahoda pro oko, tam to začalo (pro mě) nevkusnou obálkou a pokračovalo fotkami nejspíš trochu šitými horkou jehlou  (v hlavě mi utkvěly bombarďáky rozprostřené do oválu na posteli jakéhosi hotelu).

II. VÝHRADY

Výhrady přeci jenom nějaké mám, respektive výhradu mám jednu a ten zbytek jsou drobné nesouhlasy.

Výhradu mám k názvu.
#jetonatobě až příliš připomíná reklamní hlášku jednoho mobilního operátora.  Pokud je dáno  v rámci psaní a publikování knihy nějaké byznys spojení či propojení, pak je to sice logické a zcela pochopitelné, ale na můj vkus okaté. A pokud ne, pak pokládám název skoro za klišé.
"Je to na tobě" v rámci kosmetiky mi prostě  přijde až moc silné (jsou to jenom šminky).
Ale to je můj subjektivně přecitlivělý názor. 

Drobné nesouhlasy:

 
Nezávisle na sobě se s Lucií shodneme, že makeup je zábava.
Ač to Lucie nepíše explicitně, pro mě je ale takové sdělení nedokončené a brané jen z úzkého úhlu pohledu.
Ano, na pravidla se vykašlete, pokud se v něčem cítíte dobře.  Ano, hrajte si a zkoušejte.
Ale: mantinely přeci jen jsou - soudnost, věk (do jisté míry), příležitost, pracovní zařazení.
Například na soud nemohu nakráčet jako vrchní velitelka unicorní roty,  stejně tak je například nevhodné vzít si do Národního divadla černou rtěnku atd.atp. Chápeme se, že.
Ačkoli mi z toho vychází, že  Lucie chtěla "postrčit" ženské plémě k omítkovací odvaze a ignoraci pocitu "co tomu řeknou lidi" (což kvituji), přeci jen musí být u skoro každé z nás nějaká autokorekce, neboť 99,99999% děvčat a žen nejsou profesionální beauty blogerky.

Nesouhlasím, že  by byla pigmetace u stínů tím určujícím hlediskem kvality  (GTL to sice takto zjednodušeně neříká, ale nějak mi to z toho leze).

Nesouhlasím s adorací UD stínů. 

A nemám v oblibě NYX (viz Antiwishlist I.). 

Rozšířila bych pasáže o péči o pleť.  Protože sebelepší a sebekvalitnější makeup na nezdravé či neošetřené pokožce parádu neudělá.

III. SAMOTNÝ OBSAH

Nebudu popisovat jednotlivé kapitolky, to by bylo kontraproduktivní a dlouhé.
Převážná většina obsahu se týká dekorativky (plus aplikačních pomůcek) a text je zpracován svižně a přehledně.
 

Jednotlivé kapitolky probírají různá témata - například volbu odstínu makeupu, krytí, pudrovací základy, finiš u produktů, popis kouřovek atd.atp.
 

Skin Care mohlo být víc, protože #péčejezáklad - viz bod II.
Kvituji však důraz na čištění pleti,  to se mláďatům musí opakovat pořád. 

IV. SUMA SUMÁRUM:

Srovnání s Průvodcem činím proto, že obě dámy v podstatě říkají, že kniha je pro všechny.
Zatímco u Průvodce doteď nejsem schopna identifikovat cílovou skupinu, u GTL to bude dle mého názoru zejména fanouškovská základna, což je naprosto v pořádku.
A fanouškovská základna je veliká.
 

Pokud si mladé děvče koupí GTL knihu, jeho maminka do ní může v klidu nahlížet a nebude to ani z jedné strany krok vedle.
Ano, je to koncept spíše pro mladší.
Ano, je to sumážka pro začátečníky, mírně pokročilé a ty,  které nemají úplný přehled o produktech na trhu anebo třeba o možnostech aplikace produktů.
Kosmetický maniak mého typu, zvlášť když je věkově blízký Lucčině mamince, nové info neobjeví, nicméně to není minus. 

Pokud bych měla pro zkratku volit slovní hodnocení za pomoci školní mluvy, GTL prospěla s vyznamenáním  (a zvláštní pochvalou třídní učitelky), zatímco Průvodce se o fous prodral do dalšího ročníku  (a slechy při tom trpí viditelnými odřeninami).
 

Čoveče, já snad pro GTL vytáhnu (i přes drobné výhrady a určitý rezervovaný postoj k žánru)  #tetaštempl.

Lucce gratuluji a přeji hodně spokojených čtenářů a hodně oběživa z prodeje!

Četl někdo GTL? Jaké jsou dojmy, pocity, postřehy? A  mají pro Vás obdobné knižní koncepty nějakou přidanou hodnotu? Ráda si počtu, jako vždy. 

 

Děkuji, že mě čtete. 

Konec hlášení.
Pusu teta

P.S.: Knihu jsem koupila přes eshop Megaknihy, dá se však sehnat na mnoha jiných místech. Na Megaknihách jsem nakupovala, protože jsem kolenovrt a Google mi eshop nabídl jako obchod s nejnižší cenou (v době mé objednávky).  Nakupovala jsem tam poprvé, vše proběhlo ok.