Zobrazují se příspěvky se štítkemZavřená peněženka. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemZavřená peněženka. Zobrazit všechny příspěvky

středa 15. listopadu 2017

Zavřená peněženka aneb Nevydařené investice podzimu 2017

Ahoj kamarádi! 


Další "Zavřená peněženka" přináší několik produktů, jejichž výsledek nestojí za vynaložené peníze. 

Zavřená peněženka popisuje výrobky, které nejsou úplným průšvihem, ale mohla jsem si jejich pořízení odpustit. 


1) Estēe Lauder x Victoria Beckham Skin Perfecting Powder - kompaktní transparentní pudr 


Kupovala jsem ho v butiku v OC Nový Smíchov u velmi milé slečny konzultantky.

Obal předchází obsah. Tak by se to dalo říct lapidárně.

Vyveden je pudřík překrásně, to bez diskuze.


S pudrem mám jeden zásadní problém, jímž je tak tvrdé slisování, že nastává  velká potíž něco nabrat na štětec

Potíž je zřetelná i přesto, že osobně pudruji velmi málo. 

Když už něco vydoluji, tak pudr dodá hezký sametový finiš, je na pleti jemný a lehký

Výsledným efektem je nejpodobnější transparentnímu kompaktu od YSL Poudre Compacte Radiance Perfectrice Universelle (ten ale nepovažuji za to nejlepší, co mě v rámci pudrového života potkalo, nicméně nabírá se snadno).

Druhotným problémem bezprostředně navazujícím na prvotní je fakt, že stran pevného slisování na bílém produktu ulpívá zbytek barvy z makeupu, tudíž mám pudr v pánvi už zašpiněný.

Čekala jsem luxus, nepřišel.
Machrovat mohu leda balením  (pominu-li, že váží jak cihla). A to je prostě (speciálně u VB kolekce) málo. 


2) Gabriella Salvete - paletka stínů Aqua 


S paletkou Nude stejného konceptu  jsem spokojena (viz článek "Nejoblíbenější neutrální paletky" KLIK), byla jsem tedy zvědavá na další z řady. 

Aqua kvalit Nude nedosahuje  (a co vím, ženy nebyly spokojeny ani se Smokey, kterou já nemám).

Na rozdíl od Nude jsou stíny v globálu více drobivé, přenos na oko je složitější a při blendingu dost ztrácí intenzitu.
Primer je nutný, nejlépe jim pomáhá báze Rouge Bunny Rouge Pristine Light  (recenze na ni je ZDE).

Co mi však (subjektivně) vadí nejvíce, je,  že  mi něco nesedí ve složení nebo v konkrétním pigmentu, protože mi po aplikaci svědí víčka, zvlášť ve vnitřním koutku.
Nude paletka mi toto vůbec nedělá. 


3) Catrice - tělová a černá tužka na vodní linku 


Předesílám, že s vnitřní linkou je u mě objektivní problém.
Za prvé ji mám poměrně hodně masivní  (vodní tlusťoch) a za druhé mám oči věčně vlhké.  Jak někdo trpí při mnohahodinovém civění na monitor suchostí očí, já naopak slzím jak pomocná síla v kuchyni na krájení cibule.
A proto mi drží ve vnitřní lince máloco. 

Obě tyto tužky jsou přímo určené do vnitřní linky a obě jsou vysouvačky.

Černá se mi dost brzy smaže tak z 1/3 u vnitřního koutku.
Zprvu jsem to přičítala chřipce, ale jev nezmizel ani po zdolání bacilu.
Pochválit mohu, že se náplň nedrolí, nedrobí, hezky kreslí a je opravdu černá.

Tělovka na vnitřní linku sice drží líp než černá ségra, ale má zas jiné výmaky.
Hrudkovatí, nerovnoměrně zasychá a je vidět.
Snesla bych zároveň o trochu světlejší barvu.


4) Essence - průhledný gel na obočí 


Stejně jako Catrice tužky a paletku GS jsem si ho pořídila v rámci padesátiprocentních slev v Rossmannu. 

Už jsem ho kdysi dávno měla a nedokázala jsem si vzpomenout, jaký byl. A tak jsem si ho koupila znovu. 
Dobře mi tak.

Pominu-li, že jeho štětka je zbytečně velká a nekomfortní a že obal je průhledný  (takže v průběhu doby používání vidíte nevzhledné zabarvení gelu od jiných produktů), gelu dost dlouho trvá, než zaschne.
Když ho dáte moc, utvoří mokrý škrobovitý nános, když málo, nefixuje.
Tudíž je aplikace náročnější na čas a preciznost, poté je výsledek ucházející.
Rychlé ledabylé přetření však znamená leda dotyk slizké medúzy.


5) L'Oréal - gel na obočí Brow Artist Plumper (odstín Medium/Dark)


Už ho mám zcela spotřebován. Hurá.
Tohle je poměrně dost oblíbený produkt, chválený.
Já chválit nebudu.
Kupovala jsem ho před časem v Tetě, když byla na L'Oréal 25% sleva.

Vadí mi dvě věci:
a) Kartáček
Jakkoli se zdá tak akorát co do velikosti i uzpůsobení tvaru a štětin, mně vůbec nevyhovuje.
Stran klenutosti mého obočí se mi jím špatně kopíruje tvar a sklon.
b) Náplň
Produkt není schopen se mi chytit rovnoměrně.  Tu velký nános, tu skoro žádný.
Musím tedy ještě zvlášť finálně pročesat čistou spirálou.
Co kvituji s povděkem, je po opruzu s aplikací výdrž.  

Ale už si produkt nekoupím. 


6) Řasenka L'Oréal Paradise Extatic ("česká" verze)


Zde si dovolím udělat přímý odkaz na původní článek z 10.10.2017 KLIK,  v němž jsem popsala mj. různé verze téže řasenky v rámci Evropy.
Článek jsem 13.11.2017 zároveň zaktualizovala poté, co jsem si v našem DM koupila českou verzi, a zároveň poté, co se u rakouské vyskytly určité potíže.
Tak prosím mrkněte tam, je to v rámci kontinuity na jednom místě.


Jaké produkty Vás poslední dobou zklamaly či nenaplnily Vaše očekávání? Ráda si počtu, jako vždy. 


Děkuji, že mě čtete. 

Konec hlášení.
Pusu teta

středa 18. října 2017

Zavřená peněženka aneb Řasenkový přehmat GOSH My Favourite Mascara

Ahoj kamarádi!


Dnes do sekce "Zavřená peněženka" spadne řasenka Gosh My Favourite Mascara.


Cyklus Zavřená peněženka se týká produktů, které není přesné označit jako Přízrak - nejedná se o úplný průšvih, nicméně vynaložené peníze bylo možno využít jinak a lépe.

Koupila jsem si ji ve Fannu v rámci akce za 99 Kč (běžná cena je 289 Kč).

Zatímco s Gosh řasenkami Catchy Eyes a Rebel Eyes jsem spokojena  (recenze plus jejich vzájemné srovnání KLIK), o My Favourite to bohužel říci nemohu.


Jak ji charakterizuje výrobce:

My Favourite je "řasenka s klasickým štětinovým kartáčkem, který dodává definici a objem každé řase. Pro přirozený look a každodenní líčení". 

Jako jeden z benefitů výrobce uvádí speciální texturu, díky které ji lze odlíčit i vodou již od teploty 38 °C (vatový tampón se má namočit do vlažné vody, přiložit ho na víčko a barvu nechat chvíli rozpustit, poté jemnými pohyby setřít směrem od řas).



Co říkám já:
a) Kartáček: rozcuchaný



Za mě není úplně klasický, jak uvádí výrobce. 
Klasifikovala bych ho jako hybrid. 
Ani klasika, ani umělotina. 

b) Štětiny: jakoby jedna přes druhou, sem tam, kratší delší, zkrátka štětkozmatek. 

c) Konzistence: za mě ok, akorát.

d) Aplikace: pro moje řasy problematická a největší nevýhoda této řasenky. 
Ačkoli mi řasy rostou ukázněně a spořádaně jedna vedle druhé, když jsem použila klasický cik cak pohyb, najednou se řasy začaly skládat přes sebe  (z titulu tvaru kartáčku). A prapodivnou změť na oku nechceš. 

Musela jsem vychytat postup, nakonec se mi nejvíc osvědčilo přiložit ji ke kořenům řas, trochu tam zakvedlat a už jen pročesávat.
Jenže to logicky snižuje výraznost, řasy se nezvládnou dostatečně obalit barvou.
e) Výdrž na oku: v podstatě nemám co vytknout.

f) Efekt: v první vrstvě skoro nic, ani druhá nic zásadnějšího nedodá. 
To, co výrobce označuje jako přirozený look,  já transformuji na "dělá toho málo".

g) Odlíčení: ano, teplá voda stačí.  
To je jistojistě bonus. 
Jenže - když má člověk stíny, něco na obočí a linku, pak v rámci efektivity sundání omítky teplá voda globální čistotu neudělá. 
Pokud by měl člověk výlučně řasenku  (třeba na dovolené), tak fajn.  Ale s dalšími produkty na oku se bonus poněkud ztrácí.
To je obecná překážka u všech vodou rozpustných řasenek.

Suma sumárum:


Čekala jsem mnohem víc co do efektu.
Pamatuji, jak jsme jako mladá děvčata hodnotila chlapce. 
U takových těch nevýrazných typů bez jiskry jsme říkávaly: "Ále, na chatu docela dobrý".

A to je přesně případ této řasenky.
Není špatná tak, že bych ji nemohla spotřebovat, nicméně nezaujala.



Máte tuto řasenku? Jaké jsou dojmy? A sedla Vám Catchy Eyes nebo Rebel Eyes? 
Ráda si počtu, jako vždy.


Děkuji, že mě čtete. 

Konec hlášení. 
Pusu teta

pátek 15. září 2017

Antiwishlist III. aneb Co mě nebere v oblečení a doplňcích

Ahoj kamarádi!


I vy kujóni, nejvíce čtecí radosti Vám dělají hejtovací články :)).

Nemám však v úmyslu schválně nakupovat propadáky, abych měla matroš do Tetahejtů.

Když jsem napsala Antiwishlist I. o dekorativce  KLIK, vznikla poptávka po Antiwishlistu s péčí (publikováno ZDE). A po Antiwishlistu II. nastala poptávka, abych napsala obdobu o oblékání.


Ok, tímto Antiwishlistem III. sérii, která původně sérií být neměla, ukončím a příště zase najedu na recenzní sumážky, doporučení produktů, které zasluhují Vaši pozornost, což sem tam proložím nějakou úvahou, ať Vám z těch rtěnek nejde hlava kolem :).


Dnešní článek rozdělím na dvě kategorie
Tou první budou trendy či střihy, které se mi nelíbí anebo mi nesluší. 
Tou druhou budou značky, u kterých nenakupuji či nakupuji jen velmi sporadicky anebo po špatných zkušenostech už nákupy vynechám.



I. Trendy, střihy, zlozvyky


1) Viditelná velká loga

Netřeba komentář.


2) Výšivky

Nemám nic proti hezkým a kvalitním výšivkám.
Ale to,  co letos lítalo po ulicích a v obchodech, bylo něco mezi parodií na folklór a kolotočářskou oslavou.



3) Obojky jako součást oděvu či jako šperk aka chokery

Strááášně se mi to nelíbí. 
Působí to na mě lacině.
Devadesátky měly své hrůzy, které bych ponechala v minulosti. 
Obojkový náhrdelník se mi naposledy líbil na Anně Boleynové (ne, že bych ji pamatovala :)), pak už na nikom.



4) Džínovina (zvlášť modrá) na společenské události

Opravdu nejsou vhodné džíny do divadla. 
A fakt se nehodí přijít na svatbu v džínové košili či bundičce přes šaty, zvlášť formálnější.



5) Vykukující prádlo

Spodní vrstvy mají zůstat vespod. 
Největší zlo - silikonová ramínka. 
Ne, nejsou neviditelná.
Ne, není to sexy.



6) Pruhy a zvířecí vzory na korpuletnějších postavách


Pruhy jsou ošemetné, jak svislé, tak podélné.
To by musely být pro silnější postavy na kvalitní látce zkombinovány s nějakými vsazenými bloky jednobarevné látky. 
Jinak dámy vyvolávají dojem mohutného námořníka.

Zvěř, zvlášť různí leopardi a tygříci, působí  stran své výraznosti jako vizuální magnet, tudíž dámy, co chtěly něco zakrýt, si přivodí opačný efekt.
Ono s tou divou zvěří se tak jak tak musí opatrně.


7) Malé oblečení

O číslo menší sako vás vskutku neproštíhlí - budete vypadat jako....jako že máte malé sako.


8) Holý pupík

Bez ohledu na věk a postavu nahé břicho nepatří do práce ani do školy.
Nejhorší kombo je nějaký crop top či krátké tílko a zařízlé leginy v píneplu.
Tam se to nezachrání ani jakýmkoli přehozem přes. 



9) Leginy jako kalhoty

Prosiiiim, to nejsou kalhoty.  Zvláště ty slabší nebo bavlněné.


10) Boyfriend džíny a over size oblečení obecně

Na ostatních se mi někdy  líbí, mně to děsně nesluší.
Jak mi na staré čéšky narostla ňadra  (100% natural :)) plus nádražní břich a jak mám geneticky zadnici plus nožky na párkový  způsob  (kraťounké a měkkounké), vypadám v těchto věcech  jako ze squattu.



11) Přední část trika uvnitř kalhot/sukně, zadní ven

Vždy si vzpomenu na svou babičku a má dětská  léta, kdy mě rozkazovacím způsobem nabádala: "Podoleeek! Zastrčiiiit!" (Samozřejmě šlo o zadní část oděvu plus babiččinu obavu z nachlazení).
Tento trend nechápu. 
Působí na mě,  jak kdyby se rychle vyletělo z WC a úprava již dokonána nebyla. 
Na vysokých, štíhlých, mladých a s chlapeckou postavou ok.
Ženským tvarům toto přidává v oblasti břicha a i prdelka vypadá masivnější. 



12) Sportovní móda v ulicích měst

Lyžařská bunda dle svého názvu patří na lyže. 
Uprostřed náměstí není sjezdovka. 
Nejúděsnější je kombo u chlapů - byznys  oblek plus lyžařská bunda, nejlépe barevná.



II. Obchody mimo můj zájem a značky, které zklamaly


Na tomto místě musím udělat úvod
Až jednou konečně dopíšu úvahu o přírodní kosmetice (rozepsanou od března), určitě se v ní objeví, že nejenže kladu na vyšší příčku kvalitní potraviny před tzv. natur-eko-bio-vegan-xyz ingrediencemi v kosmetice,  ale i to,  že je pro mě podstatnější jak,  kde,  kým a za jakých podmínek bylo vyrobeno moje oblečení  (vyprodukovány potraviny, vlastně vyrobeno jakékoli zboží).
Zkrátka, že  silikon v krému mě nerozhodí, ale úděsné podmínky  práce ano, a to jsem jinak zcela konzervativní pravičák. 
Fair Trade je pro mě podstatnější než ropný derivát. 
A navíc - kde to jde, tam #podporujmečeskéznačky (a ty slovenské taky).



Zajisté nemusím dodávat, že hejtuju jako ve všech sférách fejky a napodobeniny.


1) Všechny asijské eshopy bez rozdílu


Hadry, hadry, hadry a ještě jednou hadry.
Podporu obchodům tohoto druhu  pokládám za neuvědomělost, neznalost, trapnost.

Spousta lidí by chtěla x sociálních výhod a nejlépe, aby jim stát stál za zadkem a finančně je jistil. 

No jo, ale když do ekonomiky nepřiteče, tak není z čeho  (zvýšit daně  umí každý trouba).

Tudíž je třeba si položit otázku, co doma  zůstane z nákupu z asijských eshopů.
Otázka podmínek výroby je jasná.


Nechápu YT hvězdičky, že občas nenahlížejí na to mávání šunty vytaženými ze smradlavého pytlíku aspoň trošinku komplexněji.


2) Obecně řetězcová móda typu H&M, C&A, F&F apod.

Stádnost mě ničí. 
Nárůst kvantity nad kvalitou taky.


Třeba Reserved šel v kvalitě materiálu rapidně dolů ve srovnání s dobou cca před deseti lety. 

V řetězcích kupuji dětské věci, globálně mi přijde kvalita vyšší než u dospělé kolekce.  A navíc, děcka rostou rychle.


3) Lidl

Chápu nákupy pro děti. Naprosto.
Navíc jejich bavlna je gramážově na pohodu a za velmi slušný peníz.

Nechápu fronty na lídlácké hadry pro dospělé.

Stát frontu na spodní kalhotky či leginy?  Proč?  Obdoba PRCmade se přeci najde skoro ve všech řetězcích.


Je v nás ten komunismus pořád zakořeněn natolik, že si frontu musíme vyrobit, i když není nutná?

Mám duo tílek Esmara, které jsem dostala od Zídky primárně jako inside joke. 
Jako vrchní oděv je vzhledem k věku logicky nenosím, slouží mi na zahřátí cemru jako spodní vrstva. 

Neboť Lidl jede v německém číslování, je udaná velikost zhruba o číslo větší než české velikosti, tudíž mi tílka byla nejprve větší.  Vyřešila sušička. Ač je gramáž bavlny vcelku dobrá, tílka se zdrcla:). A tak mi jsou.


A nějak mám zábranu kupovat oblečení/doplňky systémem hrabák hned v sousedství brambor a salámů. 

Docela se uculuji, jak se podněcuje šílenství stran kolekce Heidi Klum.
Kolekce nikterak nevybočuje z běžně nabízených hadrů obdobné cenové kategorie v řetězcích.
Docela by mě zajímalo, zda by si v tom Heidi krom PR prezentace vyrazila.  Rozumím, že  s přibývajícím věkem je v její práci čím dál méně příležitostí a složenky se neptají, ale v kolekci není jedna jediná originální věc, která by se nedala koupit jinde.  Tuctovka, masovka.
Nezájem.



4) Lindex

Nikdy jsem nebyla extra fanouškem Lindexu, tu a tam jsem něco koupila. 
Poslední dobou šli tak s kvalitou dolů, že se stali slepou uličkou mé nákupní trasy. 
Konkrétní příklad:
Obvykle jsem nakupovala tu a tam basic věci  (jednobarevná trička apod.), naposledy jsem koupila modré jednobarevné triko s krátkým rukávem.  
Bylo mi jasné, že není nic extra, říkala jsem si, že ho utahám na dovolené a o víkendech, pak v  něm párkrát  uklidím a uvařím a nazdar. Že se mi na něm po prvním praní na 30 stupňů a jemný program  ještě bez nošení udělá díra na zádech, s tím jsem nepočítala.  O ztrátě tvaru ani nemluvím.



5) Obag

Oubeg - ou nou.
Ou, mně se to nelíbí.  Plast plus provaz není nic pro mě.


6) Kabelky Michael Kors

Žádnou jsem nikdy neměla a nechci. 
Chudák Kors se stal takovou masovkou, že  si nechal pod rukama utéct hodnotu značky.


7) Elega by Dana M.

Od Elegy jsem měla jednu kabelku ze základní řady, jednoduchého šopříka v červené, poté, co mi přijel červený Ludva, prodala jsem ji.
Základní řada aspoň nemá tak okatá a hnusná loga jako linie Morávkové.
Kdo chce nosit na kabelce cizí jméno?  Já ne. 

Samozřejmě se jedná o můj subjektivní názor; pokud Vám něco z toho, co jsem zhejtila, vyhovuje, směle do toho, nemám právo Vám to brát.  Tedy až na fejky :).



Máme něco společného?  A co vadí nebo nelíbí se v oblékání a doplňcích Vám? Ráda si počtu, jako vždy.


Děkuji, že mě čtete. 

Konec hlášení. 
Pusu teta

pondělí 11. září 2017

Antiwishlist II. aneb Co mě nebere v péči

Ahoj kamarádi! 


V návaznosti na Antiwishlist aneb Co mě nebere v dekorativce KLIK dnes pokračuji v sekci péče  (obličej, tělo, vlasy).

Původně jsem neměla v plánu sepisovat druhý díl, neboť stran péče jsem mnohem konzervativnější než u dekorativní kosmetiky, ale prý Vás to zajímá. 

Vzhledem ke konzervatismu a obezřetnosti v péči článek mapuje značky a produkty za delší období - cca několika let. 

Rozdělím článek na dvě části - v první popíšu značky či produkty, které jsem vůbec nevyzkoušela a neláká mě to. V druhé části popíšu ty značky či produkty, které jsem vyzkoušela a zklamaly mě, tudíž nemám touhu pořizovat je znovu či ze sortimentu zkoušet další věci. 


I. Co mě neláká vůbec


1) Kiehls 

Nevím, mám nějaký blíže nepopsatelný blok.
Jednu dobu bylo tak překiehlsováno, že  marketingový ignorant mého typu získal ke značce negativní postoj.
Ani nákupní prezentace mě neoslovuje - ta kostra u vchodu do butiků mi nedává ten správný impuls ani vstoupit dovnitř. 


2) Plátýnkové masky Garnier

Když pominu rovněž masakrózní PR, prostě se to bojím dát na obličej.
Kdo je máte, přesvědčte mě prosím, že  mi neodpadne půlka ciferníku a nevysypu se :).


3) Masky L'Oréal 

Opět mě brzdí masírka (jsem hrozná, no).
Je-li to přirovnáváno ke Glam Glow, pak to fakt nepotřebuji, Glam Glow mě pálí  (viz níže).
  


4) Jakákoli péče z Lidlu

Zařazuji Lidl do této kategorie, ač jsem tři věci měla  (dva různé laky na vlasy, což bylajedním slovem příšernost, a podprůměrný krém na ruce).
Vzhledem k cenám není reálné, aby ingredience měly tu nejvyšší nebo aspoň nadstandardní úroveň.  Zvlášť cokoli s olejem - nevěřím, že  v produktu za pár desítek korun bude čistý a výběrový olej.
A co jsem obecně koukala na složení, je tam hodně ucpávadel (komedogenních složek).
Ostatní věci mi smrdí  (sprcháče, másla na tělo atd.).


5) Kallos

Ačkoli nejsem ekožena z principu ani uměle a módně z píáru, netroufla bych si použít na vlasy cokoli od Kallosu.
Tak nizounká cena nedokáže zajistit dobré složení a ani výsledky, dle mého.  


II. Co mě neláká znovu


1) Bione 

Až na sérum nemohu z mnou prozkoumaných produktů doporučit nic.
Největší tragédie - šampon.
Lak na vlasy - hrůza.
Oční krém - nikoli průšvih, ale podruhé určitě ne.
Čistidla na obličej - ne.
Krém na ruce - použitelný, nicméně jeho řídká konzistence je natolik uživatelsky obtěžující, že podruhé rovněž nikoli  (chlístá to všude okolo a efekt také není bůhvíjaký).


2) 100% Pure
 
Po extrémně iritujícím očním krému,  ženšenové masce s nulovým efektem a kofeinovém očním krému,  který mi neudělal nic, nemám zájem.
Růžová voda je cajk, ale mám mnohem lepší od Záhiru a nepotřebuji jji znovu.


3) Sportique

V daném případě je mi to líto, koncept je výborný a s výrazným českým podílem.
Měla jsem máslo na ruce, poté se ovšem spustila taková lavina obtěžující masírky, že byl Sportique všude - hodně to z mého úhlu chápání přepálili a mě to znechutilo od dalších nákupů.
V tomto případě však pozdější nákupy nevylučuji, už se to poněkud zklidnilo.
Možná zkusím tonikum. 


4) Masky Glam Glow

Měla jsem  (naštěstí) jen miniverze - dárky k nákupu.
Jsem ráda, že jsem neinvestovala raketu za plné balení, neboť to na obličeji stran pálení a řezání nesnesu.
Něco mi tam hodně vadí. 


5) Péče Sephora a jednorázové masky na oči 

Co přišla inovace/rozšíření sortimentu, už jsem si nic nepořídila.  Jednak mi to po obhlídce a očuchu přišlo velice umělé, jednak ani  obaly mě osobně k nákupu nepudí.
Ze Sephora péče jsem toho měla v minulosti dost - s menším či větším úspěchem a jedním extra propadákem (dvoufázovým odličovačem očí, hodně mě dráždí).

Jednorázové masky Sephora miluji na ruce, vcelku jsem spoko s těmi na nohy, na obličej nic moc a na oči u mě průšvih (nevydržela jsem pro iritaci ani celou předepsanou dobu, pálení veliké. A i  po bleskurychlém sundání zarudlost).


6) Přírodní tonika s esenciálními oleji 


Už jsem o přehmatech psala ve článku z dovolené u Attersee KLIK.
Asi nesnesu kombo alkoholu a esenciálních olejů, velmi mi po aplikaci zcitliví pleť.
Globálně mi kosmetický alkohol v produktech nevadí, použiji-li takové výrobky občas  (například exfoliační tonika).
Kosmetický alkohol se totiž vzápětí odpaří a na pleti už nezůstává.
Nicméně onen alkohol v přírodních produktech a (nejspíš) ve zmíněné kombinaci s esenciálními oleji nedělá mé pleti dobře, tudíž se tomu již vyhnu. 


7) Péče Benefit 

Tak,  jak již nehodlám nakupovat dekorativku, nehodlám pustit chlup ani v péči.
Kdysi, když uvedli na trh pečující přípravky, jsem pár věcí měla.
Relativně profláklý oční krém It's Potent je vcelku průměrná hydratační záležitost za nadprůměrnou cenu.
Obličejový krém mě nudil, různé vodičky nedělaly nic a oční krémový odličovač byl průšvih.
Napříč celým sortimentem Benefitu bych byla ochotna opakovaně nakoupit jen jednu věc - tělový balzám Bathina.  Jenže ten zrušili... Posléze byl nahrazen olejem, a to už není ono.
Takže nic. 


8) Alverde

Tu a tam porůznu něco zkusím.
Ještě nic mě ale nepřesvědčilo, že  by to stálo za to, tím méně za opakovaný nákup.
Úplně naposledy jsem si koupila limitkový sprcháč s melounem.  Bylo to tak řídké, že nakonec je relativně nízká pořizovací cena zavádějící, protože je spotřeba obrovská.


9) Dermacol 

Zapomněla jsem značku uvést i do Antiwishlistu dekorativky.
 

Je mi to líto (zvlášť kvůli tradici), ale Dermacol prostě poslední dobou chrlí jednu pohromu za druhou a já už nic kupovat nechci.
V sekci péče hejtuji všeobecně oblíbenou (a nekriticky propagovanou) řadu Aroma Rituals.
Vůně nereálně syntetická, konzistence na prd, vysušující efekt.
Měla jsem několik produktů, za mě výrazný podprůměr.
Co se týká péče o obličej, ani jeden z produktů,  co jsem kdy měla, nepřesvědčil, respektive spíše uškodil ve smyslu podráždění pleti.


10) Bi-Oil 

Masakrózní lavina nutnosti koupit si Ženu a život s tímto produktem ve formě dárku mě vskutku nezasáhla.
Nikoli jen proto, že nejsem ovčí babička. A nikoli jen proto, že Žena a život je plátek, u něhož jsem měla vždy pocit, že mi rapidně klesá IQ.
Zejména proto, že tento produkt prostě nic nedělá.
Někdy není přání otcem myšlenky.

Notabene, vzhledem k masivní jizvě po letošní manželově operaci jsme aktuálně řešili jejíošetření  a dotázaní lékaři berou tento produkt stran účinků v podstatě za nesmyslný.
Takže vepřové nesolené sádlo za pár korun a je to.


11) Péče o vlasy z drogerie - globálně 

Nemohu si vzhledem k typu mých vlasů, které jsou geneticky problematické, dovolit experimentovat s levnými šampony, kondicionéry, maskami, "oleji" atd.
Ač se silikonů ve vlasové péči zcela nezříkám (viz článek "Mýty o silikonech ve vlasové kosmetice" KLIK), nepotřebuji a nechci levné složky, náhražky, nečisté oleje ani efekt Jaru na nádobí.
Stejně tak bych nikdy na vlasy  (až na nouzi nejvyšší) neaplikovala dětský šampon.  Dospělá pokožka i vlasy jsou zcela rozdílné od dětských vlásků a kůže.

Co se týká laků na vlasy, tam tak militantní nejsem. Možná víte, jak moc mám ráda Elnett. A v případě vyprahlých zásob jsem se zamhouřením očí ochotna jít i do zeleného Taftu.
Vše ostatní (např. Syoss, Nivea, Lybar atd.atp.) na mých vlasech funguje jako zaprášené nerozčesatelné lepidlo.


12) Toni&Guy 

Vychvalovaný fialový lak na vlasy nesnesu, svědí mě po něm pokožka hlavy, lepí a tuhne.
Jejich suchý šampon je čiré zlo.
A slaný sprej způsobuje na mých vlasech nechutně nepříjemnou krustu.

Máme něco společného?  A nebo je naopak něco, co bych měla z bodu I. vyzkoušet, protože jste s tím spokojené? A je něco z bodu II., co Vám sedne?  Ráda si počtu, jako vždy. 



 

Děkuji, že mě čtete.
 

Konec hlášení.
Pusu teta


P.S.: Fotky tu nejsou ze stejného důvodu jako u prvního dílu o dekorativce :).

sobota 29. července 2017

Hejtpost aneb Co už si nekoupím

Ahoj kamarádi!


Po delší době jsem tu zase s Hejtpostem
Sešlo se mi pár výrobků, které nestojí za vynaložené peníze.


Vzhledem ke zkušenostem a znalosti vlastních nároků se u mě Hejtposty neobjevují až tak často, protože se automaticky vyvarovávám věcí, o nichž mám dojem, že by mi nesedly a rovnou eliminuji. 

Jenže občas sednu na lep, respektive mám nutkavou touhu zkoušet,  a tak to prostě tu a tam nevyjde.


Pojďme si tedy posvítit na výtržníky zasluhující #tetahejt.


1) Odlakovače

Pořád sháním alternativu ke (zřejmě) zrušenému modrému Look by Bipa za 0,99 eur.  
Namlsala jsem se nizoulinkou cenou a zatím se mi nechtělo investovat do OPI nebo se vrátit k Mavale. 

Tak bloumám v levných krajích a je to děs a hrůza.


Největší tragédi, co jsem za letošek zkusila:

privátka Müllera AVEO, výrazně dražší než běžné Müller odlakovače  (ty jsou sice pod euro, ale stojí za starou belu všechny). Prý profesionální.  Haha.

 
Má dávkovací pumpičku, která nedávkuje.
Tím to začíná. 
Takže nutno odšroubovat a vlít na tampon ze širokého hrdla. 
Opruz. 
Následuje obří spotřeba tamponků s výsledkem úděsným.
Stojí  (tuším) ke třem eurům.


Vypadá to tak, že se buď kontinuálně vrátím k Mavale  (která je o dost dražší) či to zkombinuji s levným Kosmetika Moje  (50 ml.za dvacku), který je spolehlivým odlakovacím dělníkem. Snad ho do PeMi zavezou (je tam teď nově velký stojan s plným sortimentem, ale odlakovač dosud neměli).

(Btw gelový top coat Ciaté na obrázku není nic extra, rozhodně nepředčí ani se nevyrovná gelovým top coatům z obdobné cenové kategorie - Essie ani Mavale).


- Regina (PeMi 29,90 Kč).


To není odlakovač, to je rozmazávač, rozpatlávač a všeobecné zasviňovátko.  Sundat i jen běžný krémový lak bez perleti či třpytek je úkol na mnoho minut.  Okolí nehtů špinavé, zatímco na nehtech zůstává spousta rozmatlaného laku.



2) Oční krém 100% Pure High Potency Reversal


Přehmat roku.
Má v sobě něco, co je pro mě nesnesitelným iritantem.
Která z těch přírodních složek to je,  netuším. 

Příšerné slzení, v potocích.  Pálení.  

Nebudu se v tom už babrat, jen shrnu, že přístup paní majitelky se mi nelíbil (psala jsem jí soukromě).
Další moje peníze příslušný eshop už neuvidí. 
Vyhodila jsem z okna  přes litřík.
Přístup k zákazníkovi mi nevyhovuje.  Tečka. 

Růžová voda na obrázku je fajn, to je poctivé říci a doporučit ji mohu.



3) Tonikum Naturé


Německá značka prodávaná v Müllerovi v sekci přírodní kosmetiky mi byla dosud neznámá.
Jsem tonikový maniak, tudíž jsem v rámci zkoumání začala s ním. 
Dráždí mě, pleť je po něm zcitlivělá

Opět nějaký přírodní iritant. Domnívám se, že něco z éterických olejů asi.


Naštěstí to bylo cenově příznivé, cca 7 eur.


4) Odličovací tampony z privátky Müllera  (oválné) Duchesse


Ty čtvercové jsou fajn, tyto oválné tragédie. 

Cuckatí, žmolkují, práší.
Špatně se na ně chytá produkt. Spotřeba je veliká. 
Nejsou "obšité", ale  jiné neobšité mi takový bengál v koupelně nedělají.



5) Krém na ruce Argital



Malé balení jsem kupovala v Biooo v Kotvě.

Je přírodní,  prostý alergenů a má být pro citlivou kůži. 
Mám s ním dva problémy

Prvním  (čistě subjektivním) je nelibá vůně.  Zavání tak nějak zkaženě, žlukle, byť mu nic není. 
Tím druhým je pocit po aplikaci  (aplikace rovněž není přímo snadná). Utvoří jakýsi film, který je ve finále jakoby pudrový. Je to jednoduše nepohodlné.



6) Nivea sprchová pěna


Miluji sprchové pěny. 

Na rozdíl od ostatních, co jsem měla či mám, tato vysušuje.  A to dost.
Navíc se pěna neudrží, padá rychle. 

Parfemace je hodně umělá. Do klasického niveového základu někdo přidal něco dalšího, co je obtěžujícím způsobem syntetické.



7) Ultrafňuk na závěr - Estēe Lauder rtěnka Pure Color Love - matná verze v odstínu BAR RED


Ultrafňuk jede ve dvou dimenzích a obě mi jsou velmi líto.

První fňuk: je to narozeninový dárek od Pavly. 
Pavla ví, že jako #elczteta miluju EL rtěnky a byla tak hodná, že mi ji koupila.
U dárku to zamrzí  dvojnásob.
Za těch 21 let jsem měla všechny typy EL rtěnek na trhu, až na poslední z edice  Envy (Hi-Lustre) a této.


Druhý fňuk: 
EL rtěnky po dvě desetiletí považuji za jedny z nejlepších na trhu. 
Tak to padlo.


Pure Color Love existuje ve čtyřech finiších - matném  (tu mám já), perleťovém, chromovém a krémovém.

Samozřejmě mohu hodnotit jen matný finiš  (a jen jeden konkrétní odstín).
Ale co jsem mnohokrát zkoumala stojany, podle mého rtěnkově zkušeného názoru za něco stojí akorát krémová verze. 

Shimmerky nepřesvědčily a chrom je maximálně top coat  (tuším, že je to tak i myšleno).

Cílovka budou nejspíš miléňata. 

Celý koncept stojí na jakési hravosti - kupte víc odstínů a finišů a mixujte. 
To je pro mě osobně zbytečné. 

Tento druh rtěnek je sice levnější, než ostatní rtěnkový sortiment EL (cca o dvě stovky) , ale i tak je to pořád natolik drahé, že to musí být bezchybné.


Moje problémy s matnou Bar Red jsou následující:
Při aplikaci se mi nespojí se rtyOdskakuje. Drhne. A navíc,  a to je ten největší problém, se rozpíjí. I s konturkou.  Konturku totiž tak nějak odtlačí.
Ano, rozpíjení může být daň za pokročilejší věk.  Ale u matného finiše? To se mi neděje se žádnou z matných rtěnek - včetně drogerkových.
Špatně se opravuje. 

Nosit ji budu, je to dárek, kterého si vážím
(Pavla ví, že tento článek publikuji). Víc než půl dne to ale nejde.  A musí se hlídat. 

Abych nebyla jen negativní, má tři plusy:
Za prvé je opravdu matná  (často bývají rtěnky označené jako matné ve finále semimat či samet).
Za druhé - to, co se nanese a neodejde jinam, opravdu drží.
Za třetí - překrásná barva a vysoká pigmentace.




Výjimečně zmíním i obal.  Obal je kontroverzní, jedna část žen je z něj naprosto unešená, druhé se nelíbí.  Jsem druhý případ, přijde mi to jen jako hra na luxus a u EL očekávám luxus opravdový. 


Na druhou stranu skoro všichni nadávají na tvar seříznutí špičky - já to naopak kvituji, protože přesně do tohohle tvaru směřují moje rtěnky při používání a opotřebení.

Doufám, že krémová verze, kterou jsem koupila Šmajdě ke třicetinám, je v pořádku.  Pavla je se svou krémovou plně spokojena.


Jaké produkty Vás v poslední době zklamaly? Ráda si počtu, jako vždy. 


Děkuji, že mě čtete. 

Konec hlášení. 
Pusu teta