Jak na oleje aneb Komedogenní vs nekomedogenní, "suché" vs "mokré" a aplikace

Ahoj kamarádi!

Oleje na pleť a tělo zaznamenaly v poslední době nebývalý rozmach.

Mají mnoho blahodárných účinků, nicméně jako u všeho se při nesprávném výběru a špatné aplikaci můžeme setkat s dobrým sluhou, ale zlým pánem.

Pokusím se tedy po svém samostudiu z mnoha zdrojů (komerčních i populárně vědeckých) shrnout, jak to udělat, aby se rostlinné oleje staly sluhou výborným bez neplech a obtíží.

Dnešní článek bude tedy ještě více čtecí než obrázkový, než je u mě zvykem. 

Článek nebude recenzní (nicméně všechny oleje na tomto obrázku už jsme recenzovala a jsou to mé TOPky; na fotce ještě chybí Opuncie s kuličkovým aplikátorem od Záhiru).

Správný výběr druhu oleje dle typu pleti je prvním předpokladem úspěchu. 

Mýtus, že by mastná/problematická pleť nemohla používat oleje, byl už dávno vyvrácen (naopak, dobře vybraný olej pleť zlepší, zhojí).

Pro takový typ pleti je však vhodné nejprve zjistit, zda je ten či který olej komedogenní či ne.

Komedogenní látky jsou ty, které zanášejí a ucpávají kožní póry.

Nekomedogenní látky jsou pak logicky ty, které to nezpůsobují.

Existuje stupnice od 0 do 5, která pomůže v orientaci.

Čím nižší číslo, tím méně je daný olej komedogenní. Tzn. s nulou je zcela nekomedogenní, s pětkou ty z Vás, kteří  jste náchylní na zanášení pórů, s největší pravděpodobností ucpe anebo se vyrazíte jak prvosenka jarní.

Trpíte-li například na akné, více než přes stupeň 2-3 byste bez rozmyslu neměli jít.

Než dám příklady dle stupnice, dovolte mi jeden můj  postřeh: vykašlete se na (samotný) kokosák.

Kokosový olej je (ačkoli to já osobně nechápu) skoro až fenoménem posledních let.

Lidi mu přisuzují účinky, kterými neoplývá a dělají si z něj univerzálního pomocníka na odličování, na péči o pokožku, na péči o vlasy. 

Kokosový olej je vysoce komedogenní (některé zdroje uvádějí stupeň 4, některé dokonce i pětku).

Já sama, ačkoli na ucpávání pórů netrpím vůbec, bych ho samotný na pleť nikdy nedala (pokud bude jednou  ze složek výrobku, tak mi to nevadí).

Na vlasy se nehodí rovněž. Špatně se vymývá, zatěžuje. 

Pokud by se hledal nějaký "univerzál", byl by to olej arganový (stupeň 0) anebo jojoba (která je vhodná pro všechny - stupeň 2).

Nicméně z vlastní zkušenosti, jakkoli jsem suchá a přezrálá jak jablko ve zchátralém sadu, mohu říci, že  na obličej mi vyhovují mnohem více jiné  oleje než arganový (např.opuncie, již zmíněná jojoba, růže). Argan nejvíce využiji na tělo.

A nyní již k příkladům olejů dle stupnice:

0 - arganový olej, bambucké máslo, slunečnicový olej, konopný olej

1 - ricinový olej, šípkový olej, jojobový olej, švestkový olej

2 - avokádový olej, mandlový olej, olej z meruňkových jader, olivový olej, sezamový olej, pupalkový olej, acai olej, olej z lískových oříšků, olej z hroznových jader, baobabový olej, mandlový olej

3 - sójový olej

4 - kokosový olej, kakaové máslo

5 - olej z pšeničných klíčků, lněný olej

(Pozn.: U různých zdrojů se zařazení olejů do stupnice trochu liší, vždy však max.o jeden stupeň, popřípadě je udáno rozmezí - například 0-2.

Na tzv. Comedonic Rating se můžete podívat na tyto zdroje: www.holistichealthherbalist com KLIK nebo na www.beneficialbotanicals.com KLIK. Zdrojů je mnohem více, uvádím příklady).

Správná aplikace je druhým předpokladem úspěchu.

Možná už máte vžito, že  se oleje nanášejí na pleť vlhkou až mokrou. 

Ale znáte důvod?

Rostlinné oleje totiž neobsahují  vodu, tudíž při aplikaci na suchou pleť samy o sobě nedokáží hydratovat (a v krajním případě mohou některé dokonce vysušovat).

Při správné aplikaci na pleť vlhkou však dokáží geniálně vodu udržet, uzamknout, tudíž v důsledku hydratují.

Zároveň se tímto způsobem olej mnohem snadněji nanáší, nedrhne a netahá se pleť a nebudete umaštěni jak langoš na pouti.

(Pozn.: Pokud by si někdo chtěl ušetřit práci a rovnou vodu s olejem smíchat, nepomůže si, protože se vodní a olejová složka od sebe oddělí. 

Tudíž tudy cesta nevede.

Jestliže byste si chtěli oleje užít na pleť suchou, pak to připadá v úvahu asi jen při použití olejů na masáž těla).

To, co jsem uvedla, platí pro případ, že  olej použijete jako péči o pokožku těla či obličeje.

Pokud olej (hydrofilní - tedy takový, který je schopen k sobě přitáhnout vodu) použijete k odličování, je to trochu jinak.

V takovém případě nanášíme olej na pleť suchou, lehce namasírujeme a až v tomto okamžiku přidáme trochu vody, roztíráním zemulgujeme a poté vlhkým ručníkem/žínkou/konjakovou houbou/mušelínovým hadříkem (nebo jen tak dlaněmi a tekoucí vodou) stáhneme. Je tomu tak proto, že v tomto případě usilujeme o rozpuštění  kožního mazu a zbavení pleti makeupu a běžných denních nečistot (a olej na pleti navíc nenecháváme).

Někdy se můžete setkat s termínem "suchý" olej.

Terminologie je zavádějící jen určitým způsobem. 

Samozřejmě olej je olej, vždycky bude charakterizován (menší či větší) mastnotou, navíc má tekutou formu, takže v doslovném chápání smyslu slova logicky kapalina nebude suchá. 

Suchost oleje je myšlena ve smyslu rychlejšího zasychání oproti olejům "mokrým".

Nejedná se tedy o vsakovatelnost jako takovou (tak je to někdy prezentováno a není to přesné). 

Obecně lze říci, že "suché" oleje jsou vhodné pro všechny, zvlášť pak pro pleť mastnější, zatímco "mokré" si užijí suchaři a dehydrovanci.

Každý rostlinný olej je svou podstatou  rostlinnou  směsí nenasycených a nasycených mastných kyselin, přičemž rozdílný poměr těchto složek určuje i rozdílné vlastnosti olejů.
"Suché" oleje mají větší poměr nenasycených mastných kyselin, tudíž jsou na pleti lehčí než jejich "mokří" bratři a oproti nim nenechávají výraznější mastný pocit či lepkavost. 

Když to více rozeberu, oleje obsahují různý poměr kyseliny olejové, linolové, palmitové, stearové a laurové. 

Stručně lze říci, že  oleje s vyšším poměrem kyseliny olejové budou svědčit suché pleti (např. avokádový, olivový, z lískových oříšků), zatímco oleje s vyšším poměrem kyseliny linolové budou svědčit pleti mastnější či problematické (např. šípkový, z hroznových jader, konopný).

Je to trochu věda.

A je potřeba číst složení. Pokročilí se pak soustředí i na původ surovin a způsob (postup) získání oleje.

Jako u veškeré kosmetiky i v případě rostlinných olejů platí subjektivní hledisko.  Tzn.může Vám vyhovovat i to, co pro Vás jakoby není určeno, zatímco to, co by mělo sednout, nesedí.

Jednak máme každá různé nároky a požadavky, jednak jsou tu i jiné určující faktory (roční období, strava, pitný režim, stres, životní prostředí...).

Osobně oleje miluju. Kokosák však u mě nenajdete.

Používáte oleje? A jaké Vám vyhovují? Ráda si počtu, jako vždy.

Děkuji, že mě čtete. 

Konec hlášení. 

Pusu teta

P. S.: Jak víte, jsem právník, takže žádný odborník na chemii, biochemii, dermatologii, fyzikální vlastnosti prvků. 

Informace v tomto článku uvedené jsou mým subjektivním (poučeně laickým) shrnutím.  Tudíž si neosobuji právo ma pravdu a je-li něco jinak, ráda se od Vás dozvím upřesnění či korekci. 

Stále se snažím vzdělávat i v jiných oborech.