Ahoj kamarádi!
Původně jsem ani neměla v plánu letos k 17. listopadu nic psát, protože jsem politických témat dotkla například už v těchto článcích:
- K 17. listopadu (2017) aneb co je to letos za divný rok
- K 17. listopadu (2017) aneb co je to letos za divný rok
- GENERACE STUDENT ´89
- O SEBEVĚDOMÍ
- O PRŮMĚRNÝCH OVCÍCH
- PROČ PŮJDU K VOLBÁM
Chtěla jsem se teď zde na blogu rochňat v Ročence, nicméně události posledních dnů jsou tak turbulentní a v mnoha případech neuvěřitelné jak z céčkového thrilleru, že prostě mlčet nedokážu.
Na rovinu předesílám, že ve chvíli, kdy tento článek začínám psát (v pátek 16.11.odpoledne), nemám v hlavě stručnou jednotící linku a upřímně si nejsem jistá, zda jsem schopna ji najít.
Nebudu tady rekapitulovat, co vše se stalo od reportáže Seznam zpráv a rozhovoru s Andrejem Babišem mladším, koneckonců jsem průběžně přispívala na Instagramu ve Stories, spíš se pokusím o shrnutí společenské situace, která mě tíží a trápí.
(Stejně se situace neustále vyvíjí).
Andrejko se nám tu nevyjevil samovolně.
Příčiny je nutno hledat už skoro tři desítky let zpět:
Havel (nevypořádání se s komunisty v rámci hesla "nejsme jako oni), opoziční smlouva Zeman - Klaus, Zemanova zapšklost a pomstychtivost, že se i z důvodu poslanců ČSSD nestal prezidentem v roce 2003, skandály, Nečas pod vlivem milenky. Atd.atp.
Podhoubí nazrávalo, až nám ta muchomůrka zelená narostla do gigantických rozměrů.
Navíc je muchomůrka demokraticky zvolená třetinou lidí.
To musím respektovat.
Ale neznamená to, že se s tím musím smířit ani že mám rezignovat na změnu.
Bohužel šanci na brzkou změnu nevidím.
Je to ubíjející.
Babiš má stále nejlepší politický marketing i marketing krizový.
Vypadá to, že mu jeho příznivci tolerují naprosto vše.
Člověk by zprvu očekával, že se jeho základna odvrátí vzhledem k (mírně řečeno) nejasnostem kolem jeho syna. Což se nestalo.
Někde na Facebooku jsem četla nadsázku, že by mu jeho ovečky odpustily i znásilnění dítěte, protože by se to vykomunikovalo tak, že zakopl o nastraženou Kalouskovu nohu a na to dítě upadl. Je to samozřejmě satira (v tom je náš národ mistr), nicméně Babiš a kolektiv nějakým mně nepochopitelným způsobem zvládá zvrátit všechny průšvihy (a že jich je) do kategorie kampaň a účelovka. A vychází jim to pořád.
Teď obohatili slovní zásobu svých věrných nad rámec dvou slov kampaň a účelovka o třetí slovo: hyeny.
Jak malicherné se nyní zdají ty Grossovy tisícovky v igelitce od strýčka Vika či kabelka paní Nagyové, posléze Nečasové.
Až tam jsme se dostali.
Nechme teď stranou celý ten bizár kolem Babiše juniora, protože - jakkoli je to masakr, ten základní problém je jinde a je stále stejný.
Trestní stíhání.
Tento holý fakt bez ohledu na to, jakou z afér je podpořen, je způsobilý vyvolat pochybnosti o "čistotě výkonu funkce".
Ano, respektuji presumpci neviny a trestní spis jsem logicky nečetla, jenže v případě funkce předsedy vlády je tu velké riziko anebo minimálně velká obava ze střetu zájmů. Premiér má pod sebou ministry jednotlivých ministerstev a ti zas ty, kdo se v kauze angažují ve vyšetřovatelské pozici. A to je problém.
Fakt trestního stíhání je prostě škraloupem sám o sobě, a to bez ohledu na to, jak a kdy se věc konečným způsobem uzavře.
Pojďme se podívat, co o škraloupu tohoto druhu říkalo v průběhu let samotné hnutí ANO a jak se vyvinul názor...
 |
| (Zdroj: sdílením na FB, nevím, kdo je původním autorem shrnutí) |
Babišovo prohlášení, že neodstoupí nikdy je skandální a na úrovni hodně zaostalého státu.
Odstoupit by v každém případě měl. Protože to nejspíš neudělá, bohužel nezbývá moc možností, jak celou situaci narovnat.
I kdyby nakrásně vyšlo hlasování o nedůvěře vládě (bude hodně záležet na postojích poslanců za ČSSD), hradní pán už se vyjádřil:
 |
| (Zdroj: Seznam zprávy) |
Ústava tento postup nezakazuje.
To znamená, že prezident může znovu instalovat premiéra, kterému byla spolu s celou vládou vyslovena nedůvěra (hlasovat jen o nedůvěře premiérovi nelze, vždy se to týká vlády jako celku).
Že je takový postup řekněme přes morální ucho, je nasnadě.
Zvlášť, když u nás máme parlamentní systém a nikoli prezidentský. Ale to je Zemanovi srdečně jedno.
On se výkonem své funkce nyní již jen zvráceným způsobem baví.
Opozice si je vědoma, že ani předčasné volby nic moc neřeší. Je totiž velká pravděpodobnost, že ANO nic neztratí, možná i něco přidá. A to je průšvih.
Je tomu tak i proto, jaká je personální situace v ostatních politických subjektech.
Chybějí lídři, chybějí ti, kdo umí zaujmout a strhnout.
Jakkoli je mi Babiš bytostně proti srsti, z tohoto úhlu momentálně konkureci nemá.
Nacházíme se bohužel ve společenském rozpoložení, kdy se spousta lidí spokojí s populistickými sliby a ve finále je jim jedno, že se nesplní. Ve chvíli, kdy teče do bot, tu přidáme pár šušňů důchodcům či zvýšíme minimální mzdu či zlevníme jízdné, co na tom, že ty ústa zacpávající koblížky platíme ze státního rozpočtu.
Abych nekončila úplně negativně, jedno kolečko soukolí je relativně v pořádku, a to je Senát.
Jeho důležitost v poslední době ještě vzrostla, minimálně v tom, že by dokázal zkorigovat úchylnosti při eventuálních pokusech o změnu ústavních zákonů. Protože vyloučit takové pokusy nelze. Zvlášť když si Okamura brousí zuby na posílení pozic toho jeho spolku.
Svobodu lze ztratit v pár okamžicích, zatímco její znovunabytí je bolestný a dlouhý proces.
Takže aspoň něco.
Ráda si počtu Vaše reakce, názory, stanoviska.
Děkuji, že mě čtete.
Konec hlášení.
Pusu teta
P. S.: Blogu jsou dnes přesně tři roky.
Moc Vám děkuji za Vaše návštěvy i za vzájemnou komunikaci.
