Migrační strašák aneb Co vlastně může prezident?

Ahoj kamarádi!

V souvislosti s prezidentskou volbou mi přišly dotazy typu, jaké má vůbec prezident republiky pravomoci ve vztahu k uprchlíkům. 

Protože vím, že mnozí už jsou volbami unaveni, nechala jsem dnes pár hodin v Insta Stories běžet anketu, zda je o tento článek zájem. Poměrem 399:45 jste si odhlasovali, že článek chcete. 

Ti zbývající, co hlasovali pro NE, to snad přežijí, anebo si třeba můžou přečíst nějaký šminkočlánek.

Pokusím se sepsat to poněkud "laicky ",  aby to bylo stravitelnější pro širší veřejnost a abych nezabředla do příliš  odborné terminologie výkladu Ústavy, evropského práva atd.

Na úvod je třeba říct, kde se vlastně vzal dojem u značné části populace, že současný prezident Zeman je ochráncem země před  (údajně masivním) přílivem uprchlíků. 

Vážení přátelé, je to jen a pouze (zjevně geniální) tah politického marketingu. 

Ono vyvolání dojmu vzniklo v době, kdy měl Zeman historicky nejnižší podporu obyvatelstva ze všech novodobých prezidentů po celou dobu výkonu jejich funkce. 

Bylo zapotřebí něčeho silného, úderného, primitivně srozumitelného.

A tím je strach.

Zeman je vynikající stratég a zároveň mistr útoku na nízké pudy. 

Stokrát opakovaná lež se stává pravdou a plní tak funkci nástroje politického marketingu v té nejsurovější podobě. 

Tímto tahem Zeman rozdělil společnost na dva nesmiřitelné tábory, vykopal příkop.

Kladu mu to za vinu.

Účelově to funguje, ale je to totálně nestátnické.

Naše republika je parlamentní demokracií. 

V rámci dělby moci prezident spadá do moci výkonné. Stejně jako vláda.  A na vládu je svým způsobem "navázán".

Pravomoci prezidenta vymezuje článek 62 a 63 Ústavy, přičemž ve článku 62 jsou vyjmenovány činnosti, které vykonává prezident samostatně, absolutně, bez součinnosti s jinou složkou systému.  

Ve článku 63 jsou vyjmenovány činnosti, k nimž je potřebná kontrasignace předsedy vlády  (nebo jím pověřeného člena vlády) = spolupodpis.

Když si to přečtete, je zřejmé, že jakýkoli prezident za současného právního stavu nemůže sám o sobě rozhodnout o přijetí či odmítnutí uprchlíků, tím méně je snad dokonce pozvat.

Prezident u nás  nemá ani zákonodárnou iniciativu (nemůže předkládat Parlamentu vlastní návrhy zákonů). Má akorát právo veta ve vztahu k přijatým.

Azylové řízení spadá do kompetence MINISTERSTVA VNITRA.

Viz blíže KLIK
A ještě podrobněji KLIK

Chci tím vším říct, že pokud je pro voliče Miloše Zemana jediným anebo převažujícím kritériem ochrana před uprchlíky, že není v jeho silách ani pravomoci tuto "ochranu" poskytnout. 

A není to v silách a pravomoci ani kohokoli jiného, kdo by prezidentský úřad zastával. 

Tudíž: voliči Miloše Zemana by měli hledat jiný argument pro jeho volbu.  Takový, který má reálný podklad.

V druhém kole jdu volit Drahoše.  

Ne úplně s křepčivou radostí. Je to však nutné. Proto sebemenším způsobem neváhám. 

Změna je důležitá.

Vyrovnání Babišova vlivu je nezbytné (nejen kvůli shora popsané kontrasignaci v určitých případech).  Aspoň trochu.  

Prezident má být především morální autorita.  Ne někdo, kdo způsobí, že  jedna část národa bere na tu druhou názorovou sekyru.

Předpokládám, že kampaň mezi prvním a druhým kolem může být pěkně hnusná, ba i nechutná.
Hnusy už se objevily, například TOTO KOMPRO popsané na FB profilu Jaroslava Kmenty dnes, tj.14.1., to už však bylo jako lež vyvráceno. Zajisté není poslední.  

Snažme se nenechat otrávit.

Volební místnosti budou otevřeny 26. a 27.ledna v obvyklých časech. Hlasovací lístky se tentokrát vydávají přímo ve volební místnosti.

Přeji Vám krásný zbytek neděle.

Děkuji, že mě čtete. 

Konec hlášení. 

Pusu teta

P. S.: Jako po celou dobu existence mého blogu jsou zde všechny komentáře povoleny, nic předem neschvaluji.

Pojďme spolu diskutovat a i přes případné odlišné názory se pokusme preferovat věcnou stránku argumentů. 

Odlišným názorům jsem plně otevřena. 

I proto, že zjevně žiju v pražské bublince a zároveň v prostředí, kde máme plus mínus shodný světonázor. 

Ráda bych pochopila příznivce a voliče Miloše Zemana ve smyslu, co je tím, co je přesvědčilo k podpoře a/nebo volbě. 

Předem říkám, že nejsem "Pražská kavárna" (jsem jen kavárenská povalečka:)), havloidka (nejsem nekritickým Havlovým obdivovatelem,  což jsem už i psala) a nejsem ani pravdoláskařka  (ptz pravda a láska na boj proti demagogii a propagandě fakt nestačí).

Pokud by někdo nechtěl psát veřejně, nevadí, může mi napsat přes Direct na Instagramu či na mail akfrankova@gmail.com.

Na všechny reakce odpovím. Jen musím respektovat své časové možnosti stran pracovních povinností.

P.S. 2: Mýtus o roli Zemana jako našeho ochránce před přijetím EURA je už úplně úsměvný.

Zeman je obecným příznivcem přijetí EURA, dokonce sám sebe jeden čas označoval za eurofederalistu.

(Podepsal i dodatek k Lisabonské smlouvě - což Klaus odmítl).

Stačí zadat do Google "Miloš Zeman a EURO" a vyjedou Vám mraky důkazů o jeho kladném postoji ke společné měně.

Tak jak tak, společná měna není smrtelná hrozba. 

Sama jsem jejím stálým odpůrcem. 

Nicméně,  když vidím Rusnoka, co tvoří jako guvernér v ČNB, až si někdy kacířsky říkám, jestli bychom o zavedení neměli přeci jen uvažovat.

Btw je v pravomoci prezidenta republiky jmenovat guvernéra, viceguvernéry i členy bankovní rady ČNB.  A to je mnohem,  mnohem důležitější než ničím nepodložené strašáky uprchlíky a tím, že nás EURO přivede na mizinu.

Prezidentské rozcestí aneb O důstojnosti a respektu

Ahoj kamarádi!

Zvažovala jsem, jestli mám vůbec tento článek psát. 

Vzhledem k převažujícímu zaměření blogu jsem měla obavy, abych tu nedělala politickou agitku "na křeč".

Nicméně směřování republiky je výrazně podstatnější než nějaký makeup, proto si krátké zamyšlení dovolím.

Popíšu svoje subjektivní vnímání, které je sice značně vyhraněné (což se o mně asi obecně ví), ale předesílám, že  respektuji každého svobodnou vůli vyjádřenou ve volbě.

Ráda bych, aby tento článek nebyl chápán jen jako Antizeman (jakkoli jsem jeho silný odpůrce), spíš mám za cíl pojmout to i obecněji ve vztahu k úřadu jako takovému, nikoli ke konkrétním osobám a obsazení  (čehož se ale logicky dotknu taky).

Přímá volba je v našem právním řádu poněkud nešťastná.

Chápu, že po těch nechuťárnách při volbě prezidenta parlamentní cestou byla poptávka po změně způsobu volby značná a změna nevyhnutelná.

Ale: udělám-li a), musím udělat i b) a c).

A to se nestalo.  Vklíčení přímé volby do naší ústavní soustavy pokládám za nedodělek, kdy se dělba moci a s ní související pravomoci poněkud rozhodily a netvoří kompaktní celek. 

I proto mohou nevycválaní a/nebo ješitní představitelé mantinely svého úřadu poněkud ohýbat, využívat a někdy i zneužívat.

Není to ale jen objektivním umožněním z titulu dané ústavní situace, samozřejmě hraje roli i lidský faktor.

I v době volby prostřednictvím Parlamentu se tu děly excesy. 

V naší novodobé historii si všichni prezidenti (lhostejno, jakým způsobem byli do funkce instalováni)  pohrávali s pravomocí.

To se týká i Havla.

Nejsem extra pravdoláskařka, protože jsem přímý účastník a mám dobrou paměť.  I VH měl v rámci respektu k pravidlům své mouchy  (namátkou jmenujme,  jak nepobral, že ho Slováci nechtěli, vypískali ho a i pár vajec přiletělo, dále pak veletoč se Sládkovci, aby měl většinu, zvláštní výklad Ústavy při sestavování vlád a podobně). 

Pro všechny tyto důvody nejsem Havlovou bezmeznou obdivovatelkou, byť byl tím nejlepším, co jsme mohli mít a měli.

Jeho role byla neopakovatelná, zcela unikátní, i když se často nedržel "scénáře" (použiji-li jeho divadelní mluvu).

Když si vezmeme Klause, vzpomeňme na tu odpornost odehrávající se v Parlamentu při jeho  (zvlášť druhé) volbě  (kdo si pamatuje na ten humáč například u Bursíkovců?).

Tohle všechno se nám pěkně historicky nasčítalo a nakonec vyneslo na křeslo Zemana. Není to náhlé nebo samovolné.

Miloš navíc dosud nepřekousl prohru z roku 2003 a doteď  se za ni mstí (opravdu nejsem fanynkou Hurvínka Bohuslava Sobotky, ale co mu Zeman celou dobu prováděl, je odporné. A to i v rámci symboliky.  Na premiéra se v reprezentačních prostorách při oficiální příležitosti nehrozí holí, i kdyby byl onen premiér největší pako na zeměkouli.  A taky se na předsedu vítězné strany ve volbách nepořádají zákeřné puče).

Domnívám se, že úřad prezidenta by měl zastávat někdo, kdo není lstivý, pomstychtivý, kdo dokáže diskutovat bez pohrdavé nadřazenosti a kdo neútočí na nejnižší lidské pudy jako je závist a nesnášenlivost. 

Čímž Miloš rovnou vypadává ze hry a nemusela bych psát už nic jiného.

Je mi jedno, že má Zeman nemocné nohy  (a vůbec nechápu, proč se brání vozíku, to přeci není na překážku).

Není mi jedno, že má Zeman nemocný charakter. 

A už vůbec mi není jedno, jakým způsobem prezentuje mou zemi v zahraničí, ať už chováním a způsobem mluvy či  (zejména) obsahem  (adorace Číny, adorace Ruska. ..- ve velké zkratce).

Není mi jedno, jakými lidmi se obklopuje  (Nejedlý wtf, Mynář stále bez prověrky, ten kašpar Ovčáček atd. atp.).

Není mi jedno ani to, jakým způsobem pohrdá i svými vlastními voliči  (posílat za sebe do debat Ovčáčka je dno a ostentativně se vyhýbat všem ostatním kandidátům je ubohost, jakkoli chápu geniální marketingový přínos. Čím méně ho bude vidět i slyšet, tím víc bodů pro něj).

Chci se nestydět za svého prezidenta. 

A ve svém věku už nemám čas promarnit dalších pět let.

Koho půjdu volit v prvním kole, v klidu řeknu. 

Topolánka. 

Protože to je na rozdíl od všech ostatních mimozemanovských kandidátů politik. 

Nepolitická politika se totiž  dělat nedá  (což byl mj.jeden z havlovských omylů).

Stejně tak se nedá namísto výkonu funkce filozofovat.

Stejně tak prezident nemá být aktivista.

Ani x vědeckých hodností není zárukou prozíravého státnického úsudku a přímých a čitelných postojů. 

Pro tyto důvody budu volit Topola, mám zcela jasno i přes několik výhrad  (dalíkovinu musím zkousnout a zkousla jsem).

Nedělám tu Mirkovi kampaň.  Nepřesvědčuji. To je na Vás.

Jen vyjadřuji přání a asi i prosbu, aby všichni ti, kteří Zemana podruhé více či méně nechtějí, šli volit, protože všichni ostatní  (když nepočítám obskurní bizár aka Neposlušné tenisky) jsou v podstatě slušní lidé, u nichž je alespoň předpoklad důstojného chování bez ostud, urážek, neúcty a nerespektování základních principů nezbytných pro zastávání úřadu. 

A při systému prezidentské volby se počítá každý hlas, aspoň tím, že ubírá. 

Ideální prezident neexistuje, stejně tak jako neexistuje ideální člověk. 

Můžeme mít však někoho, kdo bude alespoň přijatelný.  Zdá se to být málo, ale vzhledem k situaci není. 

Přeji nám všem šťastnou ruku. 

Ráda si počtu Vaše názory v komentářích.

Děkuji, že mě čtete. 

Konec hlášení. 

Pusu teta

P.S.: I z tohoto místa Vám přeji v roce 2018 jen to dobré.  A děkuji,  že tu se mnou jste.

Celkové ohlédnutí za letošním (poněkud divným) rokem najdete ve článku K 17.listopadu.