#Méšminkovacíjá aneb Co v makeupu nemusím (hejt verze)

Ahoj kamarádi! 

Zaznamenali jste na Instagramu Šmajdinu výzvu #MéMódníJá o preferencích a nepreferencích v oblékání, obouvání a doplňcích? Šmajdin IG účet je ZDE.
 
Dovolila jsem si prvotní nápad lohnout a transformovat ho na makeupovou sféru (nicméně tak, aby Šmajdino autorské právo nedošlo úhony :)).  

Hejty se odjakživa píší lépe :), začnu tedy jimi a v budoucnu totéž téma zpracuji pozitivně.

Dnes se tedy zaměřím na to, co se mi v rámci omítkování subjektivně nelíbí obecně a na to, co se mi sice u druhých líbí, ale já v tom vypadám jak trotl (nebo se to pro mě už nehodí):

1) Oprýskaný lak na nehtech. 

Jedním slovem brrrrr. Vždy mi to evokuje vzpomínky z dětství z prázdninových poutí, kde na střelnici stála odbarvená paní s odrosty a tlustou černou linkou, která pušku a (omylem zasažené) papírové růže podávala rukou s dlouhými pařáty zažloutlými od Startek bez filtru, na nichž byly zbytky laku v náhodných skrumážích.
Ač nejsme na střelnici, tento jev vidím často.

Snažně prosím zejména děvčata natáčející na YT (a beauty sekci zvlášť), aby si to ohlídala. Prezentace produktů v rukou s tímto jevem je opravdu hnusné. Radši žádný lak než toto.

2) Nepřirozené obočí jak tvarem, tak barvou. 

V nejdivočejším snu v kombinaci obého.

Obočí typu klobása, obočí typu "na deskriptivě jsme sic nikdy nebyly, ale máme rády geometrii", obočí typu vyrytá lajnička v kontrastní barvě, obočí typu "mám hodně místa na čele, tak si to pokreslím všude" - to není nic pro mě.  A i hezkou mladou holku to dokáže vizuálně srazit. Méně je více. 

3) Přehnané konturování a rozjasňování.

 Tyhle trendy...Dobrý sluha, zlý pán.

Předesílám, že jsem na konturování lenoch a neříkám, že bych zkorigovat nepotřebovala. 

Často však dívky a ženy konturují jenom proto, že to všude vidí, aniž by respektovaly svůj tvar obličeje.  K čemu například  zužovat už tak velmi úzký obličej? 

Rozjasňování je občas taky dílo. Zvlášť trojúhelník pod očima vyčítavě směřující skoro až ke klíční kosti a  za pomoci o x stupňů světlejšího produktu, než je zbytek obličeje.

Dobrá je taky hra "čím víc pruhů, tím víc..." - šup brázda konturáku, nad to šup brázda tvářenky a jako třešinka šup brázda rozjasňovače ve větším než malém množství. 

4) Umělotiny a náhražky. 

Najít dobře provedený permanentní makeup je umění. Většinou je to hodně poznat. 

Nesnáším umělé řasy. Bytostně.  Chápu třeba na ples nebo naopak na divoký mejdan  a podobně, ale do práce či přes den ne. Mně osobně se nelíbí na žádnou příležitost.

Nelíbí se mi ani doplňované řasy, většinou jsou ohnuty až někam k výšinám a je hodně vidět, že samy nenarostly. 

Já to mám takhle odmítavě je všem umělým pomůckám, ať už se jedná o clip-in vlasy (zvlášť ty špatně přicvaklé s hrboly jak na D1), napumpované rty  (My všichni z Kačerova) či nastřelené čtyřky na mladé padesátikilové holce. 

5) Mokré řasenky.  

Můžu se zjevit. Člověk se s tím patlá a nakonec mu stejně řasy spadnou jak lívanec na zem.  

6) Dogmata a překonané vizážistické rady. 

Makeup je zábava.  Vyjadřuje náladu, situaci, příležitost, dobrý pocit. Tak se vykašlete na pseudorady.

Konkrétní příklad: mám modrozelenou duhovku.  Tudíž bych dle pouček měla nosit bronzový stín,  že  mi to prý vytáhne barvu z očí.  Hmmmm. Jenže jsem zcela bledá a růžovka, tudíž bronzový stín způsobuje sice modrý oko, ale v celkovém vzhledu stav jak po dvou hodinách čelních nárazů do boxovacího pytle.

Duhovka  je jedna věc, celkový dojem věc druhá.

Nosím na očích úplně vše až na zmíněnou bronzovku, zrz, červenou, žlutou.  Nosím i barvy, které bych tzv.nosit neměla.  Například modrou.  Khaki. A co. Dlabu na poučky, pokud makeup koresponduje s finální vizáží.  A barevná typologie jako dogma?  Předražená pavěda.  Jako vodítko ok, ale nechat si něco vnutit...proč jako. K čemu tabulka s příkazy barev, když se v tom pak člověk necítí komfortně. 

7) Vysušující rtěnky a rtěnky utíkající mimo rty.

 Nesnáším pocit suchých rtů. A  když se k tomu přidá drolení rtěnky, rostu.

Na druhou strany rtěnky emigrantky (ty zdrhající za hranice přirozené i nakreslené retní kontury) mi štvou stejnou intenzitou jako drolivky. Miluju krémovky a hydratačky, leč jen ty kvalitní  (bez ohledu na značku a peníz).

Často bývá krémovitost a hydratace v recenzích maskovacím zaklínadlem pro neudržitelnost rtěnky na místě (viz článek "Co je pro mě dobrá rtěnka" ZDE ). 

8) Příliš masivní linky.

 Nakráčet do kanclu jako dvojče Amy Winehouse není úplně cajk.  A vůbec, "divadelní" makeup nepatří do běžného života. 

Líbí se mi ocásek  (když není až k obočí) a ....nesluší mi.  Jednak věk zanechal spoušť na původní nataženosti víčka a jednak mám tvar očí tak divnej, že když lísknu ocas, vypadám jak vyjevený Korejec, kterému navíc někdo vecpal do očí dvě největší kancelářské svorky.

9) Přehnaně krycí makeup.

Masky si necháme na karneval.  

10) Viditelný pudr.

 Kuk, moučný červe, zase zalez. 

11) O špatné barvě podkladu netřeba více slov. 

Nejvíce "miluji" parfumerkové konzultantky podávající o tři odstíny tmavší makeup se slovy "to se rozetře".

Ne, fakt nerozetře. My běloušové nenaženeme tmavší barvu nátěrem.

12) Namakeupovaní muži  (o tomto jevu jsem sepsala speciální článek "Chlapci a chlapi s makeupem" ZDE).

Nechápu, nerozumím, nelíbí se mi to.

Jistě - každý, nechť si dělá, co chce.  Leč mě nebaví se na to koukat. 

13) Nude rtěnky.

 To je přesně ten případ, kdy se mi líbí na ostatních a já je mít nemohu, neb v nich vypadám za a) na svůj věk  (#tonechceš) a za b) jako v akutní fázi úplavice. 

14) Devadesátková barva rtěnek.

Ty hnědky sluší málokomu.  Jsou takové ženy, ale není jich mnoho.  U ostatních je retrotrend nepřítelem. 

15) Přepálená pigmentace u pudrových produktů.

 Tvářenky a stíny s nadbytečným pigmentem prostě nemám ráda.  A za mě rozhodně neplatí "čím víc pigmentu, tím vyšší kvalita". Zhusta to bývá přesně naopak.  Nemám ráda drobivost u stínů a flekatění u tvářenek.  Často je na vině právě nadbytečná pigmentace.  O tom už jsem psala xkrát, tudíž howk. 

16) Rozježené štětky a/nebo štětky, co neumí nic nabrat.

 Jsem netrpělivý Blíženec a jakmile pomůcky nepomáhají, ale naopak zdržují, jsem vytočená.

A rozježené štětky rozrývají produkt. 

17) Pomaluschnoucí lak.

 Netrpělivost - viz bod 16).

Všimli jste si speciálního typu Murphyho zákona, že nejvíc toho akutně potřebujete udělat rukama ve chvíli čerstvého nátěru laku?  (o náhlé nutnosti navštívit WC ani nemluvě). Proto mám takovou spotřebu sušičů ve spreji :).

18) Nepraktické obaly. 

Netrpělivost - viz bod 16).

Nejvíce se mi ježí depilované chlupy u šroubovacích uzávěrů, kde ne úplně přesně do sebe zapadají obě části.  Nasazení víčka na spodek na několikátý pokus, než se vůbec může začít šroubovat - jedna z mých makeupových nočních můr a chuť to vyhodit z okna.

19) Nános bílé tužky ve waterline. 

Výsledný efekt je spíš kreslená postavička z komixu než efekt otevření pohledu.  Speciální bonus: omatlané řasy od bílé tužky. 

20) Příliš mnoho makeupu k ležérnímu outfitu a naopak žádný makeup na společenskou událost. 

Připadá mi divné, když nad sportovním nebo vysloveně odpočinkovým outfitem (kraťasy, vytahané tílko, plážová hazuka apod.) ční full makeup  (v nejhorším včetně umělých řas a shora uvedených tří pruhů). A naopak považuji za nepřístojné na večerní společenskou formální akci (ples, koncert vážné hudby apod. ) nedat nic. Aspoň sjednotit obličej podkladem.  Trocha BB je věcí jedné dvou minut. 

A co nemusíte v makeupové oblasti Vy? Máme něco společného?  Ráda si počtu v komentářích, jako vždy.  Případně se ráda kouknu na Vaši verzi na Instagramu  (prosím o hashtag #Méšminkovacíjá, ať to najdu;)).

Děkuji, že mě čtete.

Konec hlášení.

Pusu teta 

P.S: Pozitivní verze, tedy co  ráda nosím a preferuji, je už na mém Instagramu.