Co je pro mě "dobrá rtěnka" aneb jak nakupuji rtěnky já

Ahoj kamarádi!

Dostala jsem od Evy @eva_rehi tip na tento článek.  

Tedy abych popsala, jak nakupuji rtěnky já. 

Zde by stačilo napsat: po kilech a byl by konec článku; ).

Jsem rtěnkový maniak.  Ačkoli mám i ostatních šminek bambilion, rtěnky si pořizuji nejraději.  A nejčastěji. Pořád.

(Tento článek se bude zabývat jen rtěnkami, nikoli tedy pastelkami, lesky či tónovanými balzámy).

Na našem trhu je málo značek, které bych nevyzkoušela, ať už  drogerkových, středovek či HE.

Nejdříve ke rtěnkovým mýtům a recenzním klišé:

Jakmile někde slyším či čtu: "rtěnka je hodně hydratační", bude to zhusta znamenat, že za a) rtěnka má chabou pigmentaci  (takže budete vrstvit do alejuja a docílíte leda tak nánosu) a za b) výdrž je prachbídná.

Jakmile někde slyším či čtu: "rtěnka je hodně krémová", bude to  zhusta znamenat, že je to zatrápená mazavka, kterou neudržíte v ústních kolejích a při sebemenším napití budete vypadat jako substitut klauna z Cirkusu Kludský.

Jakmile někde slyším či čtu: "rtěnka opravdu hodně vydrží", bude to zhusta  znamenat, že se v průběhu dne stanete  zcuckatělým šmirglem.

Tudíž jako vždy a vše je potřeba vyzkoušet. Osobní zkušenost je totiž nepřenosná v jakémkoli konání.

Před nákupem je potřeba si ujasnit (kromě barvy, pochopitelně) osobní preferenci v konzistenci a finálním efektu.  Chci krémovku?  Mattku? Perleťovku? Balzámovku?

Nosím všechno, byť jsem historicky hlavně krémovková holka.  A to i přes masivní nákupy mattek za poslední zhruba dva tři  roky.

Na rozdíl od přeceňování pigmentu u stínů, což pro mě určující hledisko není,  je pigment u rtěnek prvotním vodítkem, základním testem (samozřejmě pokud nejdu cíleně po balzámovce).

U dobré krémovky i mattky chci,  aby udělala sytý a jednolitý efekt v první vrstvě - tj. spodní ret přetřít z jedné strany na druhou  (maximálně tam a zpět) a u horního rtu srdíčko, dotřít směr koutky a hotovo.  

Zkouším-li ji na ruce, nesmí udělat mapy a voskovitou lepkavost, protože u těchto vlastností je to pak na rtech ještě markantnější.

Zároveň potřebuji komfort při nošení.  Jsem namalována opravdu celý den a bylo by obtěžující řešit buď pocit vysušování či lepkavosti anebo naopak stále hlídat, zda se rtěnka nalézá na správném místě.

Nepokládám hledisko výdrže za nejpodstatnější,  nevadí mi se průběžně přetřít. Nicméně samozřejmě nějakou výdrž potřebuji.

Co ovšem vyžaduji, je rovnoměrné  mizení.  Zvlášť proto, že nosím hlavně výrazné barvy (prostě nejsem typ na ňudky). Mapy a ostrůvky nebrat.

Jsem zastánkyní i rtěnek s perletí. Na rozdíl od virálního podsouvání názoru, že perleť značí hnusné osmdesátky, já si to nemyslím. 

V osmdesátkách jsem vyrostla,  tehdejší rtěnky nosila a opravdu to není totéž, to se s dnešní nabídkou trhu vůbec nedá srovnat. 

Navíc jemná perleť opticky zvětšuje rty, aniž by vznikal kačer efekt. 

Další výhodou je, že  rty působí  vyhlazenějším dojmem a kompaktněji, což ocení jak starší ročníky, tak i kdokoli, kdo právě nemá rty úplně v kondici.

Něco jiného jsou rtěnky se třpytkami.  Ty už nejsou pro každého, je potřeba mít kulky na jejich nošení.  A u nich je na rozdíl od perleťovek nezbytné mít rty zcela v pohodě  (stejně jako u mattek). Neodpustí nic.  Já je nosím, ne denně, ale čas od času dostanu náladu.  Většinou v kombinaci s matnými stíny.  Na takovou ludřinkovskou Violet Electru už to chce hodně odvahy.

Domnívám se, že pro každou ženu a dívku existuje ta "její červená" a že by každá z nás měla aspoň jednu červenou mít.  I kdyby měla být vyvětrána třeba jen jednou ročně - kupříkladu k vánočnímu stromku.  

Je to o zvyku a hlavně o nalezení správného podtónu vzhledem k pleti a celkovému naturelu nositelky.  Ale i zde bych se primárně vykašlala na pravidla a poučky a řídila se pocitem a příležitostí, na kterou bude používána. A investovala do dobré konturky.

Záměrně v tomto článku nejmenuji značky a jednotlivé řady, ať už v kladném či záporném duchu. 

Jako vše z kosmetiky je nejzábavnější, že si můžeme vybrat. A že každý máme své priority. Takže to,  co je určující pro mě, nemusí být pro vás.

Toto je takový úvodní rtěnkový článek, svým oblíbencům se věnovat určitě později budu  (i když asi dost z vás z Instagramu ví, co jsou moje favoritky).

Na dotaz, kolik mám rtěnek,  odpovídám po pravdě: nevím.  A dodávám slovo radši. Nicméně určitě jich přes dvě stovky bude.

Ráda stále zkouším novinky, ale zároveň si pořizuji i stálice. 

V nějakém pozdějším článku bych se obdobnému tématu věnovala i co do výběru a nákupu stínů. Neb i v této oblasti jsem zaznamenala poměrně dost mýtů.

Budu ráda, když se v komentáři podělíte o své rtěnkové zvyklosti.

Konec hlášení. 

Pusu teta