Tzv. negativismus na sociálních sítích? (Aneb máme takové čtenáře a sledovatele, jaké si zasloužíme? )

Ahoj kamarádi! 

Dovolte mi dnes krátkou úvahu na téma virtuálního negativismu, ačkoli si (pochopitelně subjektivně) myslím, že některými mými služebně staršími kolegyněmi blogerkami všeobecně užívaný výraz "negativismus" je do jisté míry zkratka obsahově nevystihující situaci v celé šíři.

Mám pocit, že výraz negativismus je nadužíván pro prakticky jakýkoli nesluníčkový či nesouhlasný komentář,  připomínku, vzkaz. A výraz hater je ztotožňován s takřka jakoukoli osobou, která nesluníčkuje, nepochlebuje, nelichotí a vyjadřuje opačný názor. 

Přijde mi, že  se stírá rozdíl mezi sprostým nevychovaným mrňavým spratečkem a kýmkoli, kdo se ve veřejném prostoru vyjádří jinak, než by daný bloger/youtuber chtěl číst.

Myslím, že to není dobře. 

Stejně tak se zprofanovalo sousloví "konstruktivní kritika".
U prohlášení blogerů/youtuberů: "Konstruktivní kritiku přijmu" mám dojem, že jde o zaklínadlo mající za cíl ukázat, že je ten který bloger/youtuber vyspělý a vyrovnaný, ačkoli je nakonec pojem "konstruktivní kritika" nenaplněn.

Neexistuje totiž žádná jeho definice a každý má své hranice nastaveny jinak.  Přesto mám pocit, že  spousta lidí trpí alergií na cizí a jiný názor. 

Nejsem a nebudu youtuber, tudíž nejsem v pozici a v kůži natáčejících. Z pohledu prostého diváka je mi jasné, že na YT je více magorů a nevychovanců než na blozích a IG či FB.

Nejspíš je to dáno tím, že obecně YT má mnohem větší sledovanost než písemná sdělení, protože jednodušší a pohodlnější je tupě čučet či poslouchat kulisu než se soustředit na text. 

A taky se mi zdá, že YT je poslední dobou rejdištěm nikoli mladých, ale malých.

Prostě znuděných děcek, která namísto aby šla čutat ven do meruny či skákat přes švihadlo nebo na zpěv nebo se učila  atd., zírají na videa, jimž mnohdy nemají ani šanci porozumět.  Což je poznat i z gramatických chyb  (viz namátkou: "To urban dykej vipadá dobře" a podobné perly).

V  tomto jsou na vině bezpochyby rodiče. Jenže pokud se matka s otcem svalí k dementním seriálům v TV, děcka se bezduše svalí k YT. Příklad táhne. 
Z nedostatku smysluplné činnosti a mozkového rozvoje vzniká potřeba nějakým způsobem se zapojit,  si myslím. 

Ti človíčci chtějí reakci, proto jdou do akce, aby měli vůbec nějakou náplň.

A notabene "negativismus" v psychologickém významu je jedním z efektů dospívání - mlaďoši prostě mají objektivní potřebu se vymezit.

Ze všech těchto důvodů bych nebrala ty (mnohdy lidsky nepříjemné) výlevy tak vážně.

Samozřejmě ve virtuálním prostoru se pohybuje i množství psychopatů a rovněž  i rejpalů ze své povahy.

Nikde ale není dána povinnost na takové lidi reagovat,  vysvětlovat, když o vysvětlení beztak nestojí. Chápu, že občas rupnou nervy  (znám to) a zbytečně se člověk nechá vtáhnout do debaty, která nemá smysl. 

Nemyslím si ale,  že  ti, kteří vyjádří jiný názor  (bez nadávek a zesměšňování), automaticky závidí či tzv.mají vlastní život na nic.  To je taky takové klišé.

A svým způsobem alibi z důvodu neschopnosti/neochoty přijmout rozdílný pohled na věc, jakkoli je nedůležitá a někdy až plytká.

Další oblastí jsou "zásahy do soukromí".

Virtuální prostor je veřejný a musí se počítat s tím, že pokud lidé sledují něčí tvorbu, logicky je zajímá i autor, jeho život, práce, vztahy.

Ano, častokrát jsou dotazy neomalené a nevkusné, nicméně pokud někdo např. točí vlogy ze svého života, ukazuje bydliště, děti atd., měl by počítat s doplňujícími dotazy.

Zvlášť,  když sám sledovatele vyzývá ke kladení otázek  (nejen na Asku).

Má však nezadatelné právo na otázky neodpovídat, ignorovat je,  případně sdělit, že některý okruh pokládá za nepřípustný.

Byť je platforma veřejná, finální podobu a obsah profilu určuje jeho majitel. 

Z logiky věci - čím více sledovatelů, tím větší pravděpodobnost vlezlých nesoudných lidí.  Taková daň za počet. Nicméně v případě potřeby lze vždy vytáhnout červenou kartu ve formě blokačního tlačítka. 

Mnohdy mám pocit, že "jaký pán,  takový kmán". Tedy že sledovatelské portfolio je odrazem autora samého. 

Podobní lidé k sobě tíhnou. Pokud někdo dělá sviňárny a zákulisní čachry, bude se mu to vracet. 

Ze své zkušenosti mohu říct, že největší "problémy" dělají  (původně největší) pochlebovači. Je to jak přes kopírák.

Nejdříve až nekritické zbožňování a uctívání jak modly -  a pokud se nesdílí takový způsob komunikace, otočí se to a z modly je najednou persona non grata.

Zajímavý sociologický jev, proto jsem nejspíš tak relativně často blokována. Ale já nesnáším vlezdoprdelismus a dětinské pomluvy.  To ze zásady neopětuji.

A pokud se něco takového objeví, dotyčný přestává být součástí mého světa, byť třeba jen virtuálního, a mažu já.
Jsem si vědoma, že budím respekt, možná až určitý strach, proto si spousta lidí přímo ke mně nic netroufne - o co zbabělejší pak je,  když si takoví lidé dovolují k mým čtenářům. To pak blokuji s gustem.  V průběhu mého působení na IG jsem toto zažila několikrát, scénář je předvídatelný.  Tudíž zdarec, čau, nechci,  protože nepotřebuji. 

Sociální sítě,  pokud nejsou zdrojem obživy, by měly být místem relaxace a inspirace.  Nikoli místem frustrace a kurníkové konspirace.

Velmi děkuji Vám,  mým vyspělým čtenářům (bez ohledu na věk). Nemusím vůbec diskuzi moderovat ani schvalovat komentáře.  

Jak vidíte "zaklínadlo negativismem"? Ráda si počtu, jako vždy. 

Děkuji, že mě čtete.

Konec hlášení.
Pusu teta