Tetčin čtenářský deník aneb Moji tři nejoblíbenější thrilleristé

Ahoj kamarádi! 

Dnes bych ráda na chvíli opustila šminkosféru a zabrousila do další mojí oblíbené oblasti, a to do světa knížek. 

Čtu od dob útlého dětství a knihy naprosto miluji. 

Vůně čerstvého vydání knihy je jednou z mých nejmilejších vůní.

Ačkoli mám poměrně dost knížek i jako e-book, nadále preferuji tištěné vydání. Potřebovala bych ovšem tak dvojnásobek knihovního prostoru. 

Vzhledem k tomu, co čtu za "literární díla" po celé dny v práci, očekávám od knížky především relax, nicméně relax "mozkově aktivní".

Tím mám na mysli jednak potrápení závitů ve smyslu přemýšlení, co kdo kde proč a za jakých okolností, a jednak rozšíření obzorů v jiných oborech  (medicína, vyšetřovací metody kriminalistů, profilování pachatelů,  IT záležitosti), případně náhled do oboru mého,  ale v jiném právním systému.  

Proto je mým nejpreferovanějším žánrem thriller. 

Čas od času si ráda přečtu i "náročnější" literaturu. Nebo třeba historii.

Ženské romány typu červená knihovna u mě nenajdete, přijdou mi směšné. A ukrutně nudné. Například u Padesáti odstínů šedi se mi samovolně kroutily i palce u nohou a vlasy mi vstávaly do tvaru svatozáře. Pokračování bych snad nečetla ani za prachy. Nikomu neberu, ale já to prostě nedávám. 

1) Jeffrey Deaver

Nejraději mám knihy ze série s Lincolnem Rhymem a Amélií Sachsovou a dále pak sérii s Kathryn Danceovou. 

Naopak mě extra nebere série s Johnem Pellamem a nebavila mě kvazibondovka.
Mám ráda i jeho povídky. 

Pokud bych si měla vybrat nejoblíbenější "rhymovku", je to těžké.  Volím Hořící drát a Modrou sféru. 

Možná znáte Sběratele kostí z filmu. Filmová podoba mě absolutně neuchvátila. 

Rhymovky mají postupně číslované příběhy, ale nikterak nepřekáží, budete-li je číst na přeskáčku.

Pro pochopení osobní situace hlavních protagonistů bych však doporučila začít zmíněným Sběratelem kostí.

Dávám Deaverovi zlatou medaili, a to pro jeho schopnost zvratů, tahání čtenáře za nos a obratnost při finálním rozuzlení příběhu, kdy do sebe vše úderně zapadne.

Samozřejmě po těch x knihách už ho mám dost "přečteného", znám jeho styl a už mě na vařené nudli neutáhne. Dodávám - škoda, to původní tahání na tepelně zpracované těstovině mě pekelně bavilo. 

Nicméně - je to mistr žánru. 

2) Patricia Cornwell

Příběhy vyprávěné z pohledu soudní patoložky Kay Scarpettové Vás nenechají v klidu. 

U série s Kay bych doporučila postupovat v knihách alespoň částečně chronologicky tak, jak byly postupně napsány.  Některé příběhy na sebe určitým způsobem navazují, respektive "pomůže", pokud znáte předešlé situace.  I přesto lze číst i na přeskáčku.

Po přečtení x knih s Kay a jejím partnerem Benem Weasleym mám poměrně slušné znalosti v anatomii a forenzní psychologii :). Možná bych si v prváku na medicíně neuřízla ostudu.

U Patricie právě nacházím onen "mozkově aktivní relax".

Patriciiny knihy Vás okamžitě vtáhnou do děje. Její způsob psaní a logický a dobře podložený vývoj příběhů miluju.

3) Karin Slaughter 

Karin píše knihy ve dvou sériích (krom samostatných románů), a to sérii Grant County z amerického maloměsta na Jihu z pohledu místní soudní patoložky a zároveň pediatričky Sáry Lintonové a jejího  (ex)manžela - policejního vyšetřovatele Jeffreyho Tollivera a jeho podřízené a pracovní parťačky Leny Adamsové.

Druhou sérií je Will Trent vyprávějící příběhy speciálního agenta Willa Trenta. 

Následně se obě série propojily v knize Genesis prostřednictvím hlavních postav.  Proč a jak se tak stalo, prozrazovat nebudu:).

Rozdíl mezi Sárou od Karin a Kay od Patricie Cornwell je v charakteru obou soudních patoložek a prostředí, v němž žijí.

Sára je o něco mladší.  Obyčejné děvče z Jihu. Kay je sofistikovaná dáma libující si v luxusu, ať už se týká oblečení či jídla. Mně jsou milé obě. 

Od zmíněných tří autorů mám v knihovně nejspíš vše, co tu vyšlo.

Jako bonus nad rámec mých TOP 3 bych ještě uvedla Johna Katzenbacha.
Nezařadila jsem ho kvůli určitým výkyvům v čtivosti a stavbě příběhu (subjektivně hodnoceno) mezi jednotlivými knihami.
Co však od rozhodně stojí za přečtení a příznivcům tohoto žánru by nemělo ujít, je kniha Analytik a také Co bude dál. To Vás nezklame.  Zvlášť u Co bude dál jsem měla husinu velikosti angreštu.

Čtete thrillery? Kdo jsou Vaši oblíbení autoři? Nebo tento žánr není Vaše doména a máte rádi jiný typ čtiva? Ráda si počtu v komentářích, jako vždy. 

Děkuji, že mě čtete.

Konec hlášení.

Pusu teta 

P. S. Budu ráda, když mi dáte vědět, zda byste v budoucnu chtěli i další Knihopost. 

....kousek mého thrillerového zátiší :)